Rozhoduje v rodinách o nákupech ten, kdo nejvíc vydělává? Podle výsledku výzkumů sdružení GfK-TN Sofres-STEM/MARK to tak ve většině domácností není. Stále platí Werichův výrok, že žena rozhoduje o "nepodstatných věcech" - za co utratit peníze - a muž, který obvykle přináší domů více peněz, o těch podstatných, třeba o vztahu k státu Tchaj-wanu.
Z výsledků šetření je patrné, že příliv peněz do rodinné kasy a nákupní pravomoci spolu v případě běžných nákupů potravin a drogerie většinou nesouvisí. O nich rozhodují a také je obstarávají ženy, a to bez ohledu na výši jejich výdělku. Platí pouze, že čím větší je jejich ekonomická aktivita, tím je jejich podíl na nákupech významnější. Pokud se starají o běžný chod domácnosti a zároveň do ní přinášejí nejvíce peněz, spočívá rozhodování o nákupech i samo nakupování ze tří čtvrtin na nich. Nástup supermarketů poněkud změnil strategii nákupů denní spotřeby - rozhoduje o nich stále žena, ale podniká je společně s mužem. Ten však obvykle nákup jen platí a zároveň funguje jako nosič. Jak jde o nákupy televizí, aut, praček či dalších věci s delší životností, je všechno jinak. Na nich se podílí žena i muž stejným dílem, vliv mužů na rozhodování, co nakoupit, ještě roste, pokud mají čistý měsíční příjem nad 15 000 korun měsíčně. Ve většině rodin v případě velkých nákupů vládne však demokracie významný podíl na rozhodování o tom, co nakoupit, mají také ostatní členové rodiny. Největší počet domácnosti sice stále funguje podle tradice, že vydělává hlavně muž a ženě připadá starost o "rodinný krb", ale podle výsledků výzkumu přibývá rodin, kde tom u tak není. Už proto, že je stále víc domácností kde platí model "dva v jednom" - o výdělky i domácnost se stará jeden. Právě v této kategorii stoupl podíl žen, které plní obě role, o sedm procent oproti roku 1994, kdy byl výzkum prováděn poprvé. Souvisí to nejen s rozvodovostí, ale také změnami ve společnosti, kdy se řada žen rozhoduje pro život osamělé matky nebo volí soužití bez oddacího listu. Za posledních pět let vzrostl také o tři procenta podíl domácností, kde jsou role rozděleny netradičně - o domácnost se stará muž. Tento model přitom téměř vždycky souvisí s příjmy - pokud žena vydělává více než její partner, má obvykle méně času pečovat o rodinu a obstarávat nákupy. To potvrzují i zkušenosti z odborů státní sociální podpory, podle kterých přibývá také mužů na mateřské dovolené.
Z výsledků šetření je patrné, že příliv peněz do rodinné kasy a nákupní pravomoci spolu v případě běžných nákupů potravin a drogerie většinou nesouvisí. O nich rozhodují a také je obstarávají ženy, a to bez ohledu na výši jejich výdělku. Platí pouze, že čím větší je jejich ekonomická aktivita, tím je jejich podíl na nákupech významnější. Pokud se starají o běžný chod domácnosti a zároveň do ní přinášejí nejvíce peněz, spočívá rozhodování o nákupech i samo nakupování ze tří čtvrtin na nich. Nástup supermarketů poněkud změnil strategii nákupů denní spotřeby - rozhoduje o nich stále žena, ale podniká je společně s mužem. Ten však obvykle nákup jen platí a zároveň funguje jako nosič. Jak jde o nákupy televizí, aut, praček či dalších věci s delší životností, je všechno jinak. Na nich se podílí žena i muž stejným dílem, vliv mužů na rozhodování, co nakoupit, ještě roste, pokud mají čistý měsíční příjem nad 15 000 korun měsíčně. Ve většině rodin v případě velkých nákupů vládne však demokracie významný podíl na rozhodování o tom, co nakoupit, mají také ostatní členové rodiny. Největší počet domácnosti sice stále funguje podle tradice, že vydělává hlavně muž a ženě připadá starost o "rodinný krb", ale podle výsledků výzkumu přibývá rodin, kde tom u tak není. Už proto, že je stále víc domácností kde platí model "dva v jednom" - o výdělky i domácnost se stará jeden. Právě v této kategorii stoupl podíl žen, které plní obě role, o sedm procent oproti roku 1994, kdy byl výzkum prováděn poprvé. Souvisí to nejen s rozvodovostí, ale také změnami ve společnosti, kdy se řada žen rozhoduje pro život osamělé matky nebo volí soužití bez oddacího listu. Za posledních pět let vzrostl také o tři procenta podíl domácností, kde jsou role rozděleny netradičně - o domácnost se stará muž. Tento model přitom téměř vždycky souvisí s příjmy - pokud žena vydělává více než její partner, má obvykle méně času pečovat o rodinu a obstarávat nákupy. To potvrzují i zkušenosti z odborů státní sociální podpory, podle kterých přibývá také mužů na mateřské dovolené.
