Je lepší být dnes opatrný než zítra litovat, soudí někteří vědci, kteří se zabývají bezpečností mobilních telefonů. A tak pro jistotu doporučují rozumnou zdrženlivost při používání mobilních telefonů. Také v České republice by měla od příštího roku platit norma, jež limituje vyzařování mobilních telefonů.
Zdá se, že většina mobilních telefonů normě vyhoví. Avšak přesná metodika, podle níž se bude vyzařování měřit, ještě není hotová a Evropská komise pro standardizaci v elektrotechnice ji dokončí zřejmě až v půlce příštího roku. Zatímco běžný telefon přenáší své signály po síti, přenosný přístroj je vysílá anténou do vzduchu. Kolem antény, a tedy v těsné blízkosti lidské hlavy, se při tom vytváří elektromagnetické pole. Vědci si stále nejsou jisti, jestli škodlivě neovlivňuje také lidský mozek.
Mobil rušil měření
"Když jsme začátkem devadesátých let měřili záření v okolí právě postaveného televizního a rozhlasového vysílače v Praze na Žižkově, museli jsme odhánět lidi s mobilními telefony. Jejich elektromagnetické pole rušilo naše měřicí přístroje," vzpomíná Jan Musil ze Státního zdravotního ústavu v Praze. "Mobilní telefony v naší bezprostřední blízkosti byly významnějším zdrojem záření než vzdálený obrovský žižkovský vysílač." V té době se ovšem žádné zdravotní standardy mobilními telefony nezabývaly. Až loni přijaly Světová zdravotnická organizace a také Rada Evropy doporučení, které z bezpečnostních důvodů stanovuje určité limity také pro mobilní telefony. Posuzuje se při tom, kolik ze záření telefonu pohltí lidská hlava. K měření slouží její umělá napodobenina vyplněná tekutinami, které mají elektrickou vodivost a další elektrické vlastnosti lidského mozku. Evropská směrnice doporučuje jako nejvyšší přípustnou hodnotu takzvané specifické míry pohlcení dva watty na kilogram hmoty. Ve Spojených státech mají limit 1,6 W/kg. "Navíc je metodika měření v USA přísnější než v Evropě, takže tentýž telefon dopadne při posuzování v Americe vždycky hůř," říká Jan Musil.
Hlava v elektromagnetickém poli
Když člověk telefonuje, jeho mobilní telefon naváže spojení s nejbližší základnovou stanicí. Podle její vzdálenosti od telefonu a dalších podmínek, které ovlivňují kvalitu signálu, pak stanice telefonu automaticky nastaví výkon vyzařování. Majitel telefonu se o tom nepřímo dozví z displeje. Když je nad symbolem antény zobrazen největší počet kosteček či čáreček, signál je dobrý a přístroj při telefonování vysílá nejméně energie. Při jediné kostečce nad symbolem antény je signál špatný, takže telefon musí vydávat nejvyšší výkon a hlava telefonujícího je v nejsilnějším elektromagnetickém poli. Vyzařování mobilního telefonu se v laboratoři vždycky měří právě při špatném signálu, aby se odborníci dozvěděli nejvyšší hodnotu vyslané energie. Také základnové stanice provozovatelů mobilních telefonů samozřejmě vysílají elektromagnetické záření. Na lidi v jejich blízkosti to však nemá podle Jana Musila nežádoucí vliv, protože dosavadní české limity pro jejich záření jsou přísné. Zdroj záření přiložený přímo k uchu je podle něj problematičtější.
Normě na čase nezáleží
Ministerstvo zdravotnictví připravuje pro Českou republiku normu, která odpovídá doporučení Rady Evropy. Jan Musil, který je dnes předsedou poradního sboru Státního zdravotního ústavu pro elektromagnetické záření, však má výhrady. "Evropské doporučení se vůbec nezabývá dobou expozice. Každému je jasné, že při expozici pár minut denně dostanu mnohem menší dávku záření než za dlouhé hodiny. Tím se však směrnice Rady Evropy vůbec nezabývá. Stanovuje pouze jediný limit a nepřihlíží vůbec k tomu, jak dlouho je člověk vystaven elektromagnetickému poli," zlobí se Jan Musil. Přál by si, aby budoucí česká norma byla přísnější a stanovovala i maximální čas expozice. Hlavní hygienik Michael Vít však jeho připomínku odmítl a v dopise mu napsal, že nepokládá za rozumné vybočovat z evropské směrnice. "Výhoda tu však přece jen bude při nákupu mobilního telefonu," uznává Jan Musil. "Člověk se bude moci podívat na informace, jimiž bude muset být přístroj opatřen, a vybírat si i podle velikosti jeho vyzařování."
Zdá se, že většina mobilních telefonů normě vyhoví. Avšak přesná metodika, podle níž se bude vyzařování měřit, ještě není hotová a Evropská komise pro standardizaci v elektrotechnice ji dokončí zřejmě až v půlce příštího roku. Zatímco běžný telefon přenáší své signály po síti, přenosný přístroj je vysílá anténou do vzduchu. Kolem antény, a tedy v těsné blízkosti lidské hlavy, se při tom vytváří elektromagnetické pole. Vědci si stále nejsou jisti, jestli škodlivě neovlivňuje také lidský mozek.
Mobil rušil měření
"Když jsme začátkem devadesátých let měřili záření v okolí právě postaveného televizního a rozhlasového vysílače v Praze na Žižkově, museli jsme odhánět lidi s mobilními telefony. Jejich elektromagnetické pole rušilo naše měřicí přístroje," vzpomíná Jan Musil ze Státního zdravotního ústavu v Praze. "Mobilní telefony v naší bezprostřední blízkosti byly významnějším zdrojem záření než vzdálený obrovský žižkovský vysílač." V té době se ovšem žádné zdravotní standardy mobilními telefony nezabývaly. Až loni přijaly Světová zdravotnická organizace a také Rada Evropy doporučení, které z bezpečnostních důvodů stanovuje určité limity také pro mobilní telefony. Posuzuje se při tom, kolik ze záření telefonu pohltí lidská hlava. K měření slouží její umělá napodobenina vyplněná tekutinami, které mají elektrickou vodivost a další elektrické vlastnosti lidského mozku. Evropská směrnice doporučuje jako nejvyšší přípustnou hodnotu takzvané specifické míry pohlcení dva watty na kilogram hmoty. Ve Spojených státech mají limit 1,6 W/kg. "Navíc je metodika měření v USA přísnější než v Evropě, takže tentýž telefon dopadne při posuzování v Americe vždycky hůř," říká Jan Musil.
Hlava v elektromagnetickém poli
Když člověk telefonuje, jeho mobilní telefon naváže spojení s nejbližší základnovou stanicí. Podle její vzdálenosti od telefonu a dalších podmínek, které ovlivňují kvalitu signálu, pak stanice telefonu automaticky nastaví výkon vyzařování. Majitel telefonu se o tom nepřímo dozví z displeje. Když je nad symbolem antény zobrazen největší počet kosteček či čáreček, signál je dobrý a přístroj při telefonování vysílá nejméně energie. Při jediné kostečce nad symbolem antény je signál špatný, takže telefon musí vydávat nejvyšší výkon a hlava telefonujícího je v nejsilnějším elektromagnetickém poli. Vyzařování mobilního telefonu se v laboratoři vždycky měří právě při špatném signálu, aby se odborníci dozvěděli nejvyšší hodnotu vyslané energie. Také základnové stanice provozovatelů mobilních telefonů samozřejmě vysílají elektromagnetické záření. Na lidi v jejich blízkosti to však nemá podle Jana Musila nežádoucí vliv, protože dosavadní české limity pro jejich záření jsou přísné. Zdroj záření přiložený přímo k uchu je podle něj problematičtější.
Normě na čase nezáleží
Ministerstvo zdravotnictví připravuje pro Českou republiku normu, která odpovídá doporučení Rady Evropy. Jan Musil, který je dnes předsedou poradního sboru Státního zdravotního ústavu pro elektromagnetické záření, však má výhrady. "Evropské doporučení se vůbec nezabývá dobou expozice. Každému je jasné, že při expozici pár minut denně dostanu mnohem menší dávku záření než za dlouhé hodiny. Tím se však směrnice Rady Evropy vůbec nezabývá. Stanovuje pouze jediný limit a nepřihlíží vůbec k tomu, jak dlouho je člověk vystaven elektromagnetickému poli," zlobí se Jan Musil. Přál by si, aby budoucí česká norma byla přísnější a stanovovala i maximální čas expozice. Hlavní hygienik Michael Vít však jeho připomínku odmítl a v dopise mu napsal, že nepokládá za rozumné vybočovat z evropské směrnice. "Výhoda tu však přece jen bude při nákupu mobilního telefonu," uznává Jan Musil. "Člověk se bude moci podívat na informace, jimiž bude muset být přístroj opatřen, a vybírat si i podle velikosti jeho vyzařování."
