Navzdory tomu je však většina úspor českých domácností - téměř 550 miliard korun - uložena právě na těchto kontech. Důvodů velké obliby je několik: konzervativní Češi dávají přednost osvědčeným jistotám před ostatními, méně známými formami investování.
Vkladní knížka s roční výpovědní lhůtou je přece jen známější než podílové fondy, pomocí nichž lze "vydělat" s únosnou mírou rizika okolo pěti až sedmi procent za rok. Lidé se, i přes klesající úrokové sazby, nadále spokojují s nízkým výnosem, který je doprovázen nižším rizikem.
Podezřele výhodné úroky, které nabízely první zkrachovalé banky nebo kampeličky, již nevzbuzují v lidech důvěru, a proto raději obětují vyšší výnos s větším rizikem za jistý, ale nízký zisk. Termínované vklady lze doporučit pro uložení peněz na období několika týdnů, měsíců, výjimečně i let.
Uložení na termínovaný vklad na krátké období je výhodnější než jen nechat peníze doma ve slamníku. Pro dlouhodobější investici nejsou tyto vklady to pravé. Například při pětiletém spoření je mnohem výhodnější stavební spoření až s šestiprocentním ročním úrokem a státní podporou. A výhody? Poměrně snadná možnost přeměnit vklad v hotové peníze.
Pokud ovšem člověk zvolí správnou dobu spoření. Banky dnes nabízejí takzvané opakující se (revolvingové vklady), jestliže si klient zvolí například týdenní, bude se mu automaticky opakovat, dokud si peníze nevybere - tu možnost má každý týden.
Pokud ví, že nebude úspory potřebovat třeba rok, může zvolit delší lhůtu, která bývá lépe úročena. Výhodou termínovaných vkladů je také jejich pojištění ze zákona. V případě krachu banky pak každý klient dostane 90 procent svého vkladu, maximálně však 400 tisíc korun.
