"Pouze výjimečně přecházejí holčičky na konzervatoř, aby se věnovaly tanci profesionálně. V naprosté většině se jedná o zájem, určitou nadstavbu k standardnímu vzdělání ve škole," říká majitelka Soukromé baletní školy Eva Trávníčková.
Její slova potvrzuje i Jiří Plecháč z baletní školy Pirueta: "Přesný počet dětí, které se věnují tanci profesionálně, jsme nikdy nesledovali, ale je jasné, že pro většinu balet zůstává pouze koníčkem a později hezkou vzpomínkou." Odborníci se shodují, že ideální věk, kdy začít s tancem, je zhruba čtyři až šest let.
Dětí tohoto stáří přichází do kursů nejvíc, ve většině případů jednoznačně převažují dívky. Chlapci tvoří v baletních přípravkách pět až deset procent žáčků. Pololetní školné se pohybuje obvykle mezi osmi sty až dvěma a půl tisíci korun, podle počtu hodin - některé kursy obsahují dvě, jiné jednu hodinu týdně - a hlavně podle polohy školy, respektive sálu, ve kterém se vyučuje.
Například v centru Prahy zaplatí zájemci více než na okraji menšího města. Mnohem více se platí za individuální výuku. Soukromá hodina pak může přijít například na pět set korun. Základní pohybovou přípravu lze získat i v kroužcích pořádaných domy dětí a mládeže. Za půl roku se tu platí obvykle tři sta až pět set korun.
Výbava malého tanečníka přijde zhruba na jeden tisíc korun. Holčičky potřebují obvykle trikot bez rukávů, splývavou krátkou sukni, ponožky a taneční botky, takzvané piškoty, chlapci většinou bílé tričko, černé elastické kalhoty (legíny), ponožky a černé "piškoty". Pokročilejší baletky pak musí doplnit vybavení o boty - špičky, které se prodávají i za devět set korun.
V některých školách je děvčata dostávají zdarma, respektive jim je rodiče platí v ceně kursu. Jak potvrdili zástupci baletních škol, výbavu kupují rodiče novou, specializované second handy neexistují. "V rámci školy lze sehnat či odprodat cvičební úbory pomocí inzerátů na nástěnce. Je však opravdu zvykem kupovat vše nové," říká Jiří Plecháč.
Děti učící se baletu by měly být úrazově pojištěné. Pokud není pojistka součástí kursu, školy obvykle požádají rodiče, aby ji sjednali sami. Rodiče, kteří dávají svého potomka "vyučit" baletu, většinou nečekají, že se jim jejich investice vrátí, jako v to někdy doufají v případě atraktivních sportů.
"V některých rodinách je dokonce samozřejmostí, aby holčička uměla tančit, hrát na piano, aby chodila na gymnastiku, aniž by se tak v dospělosti něčemu z toho věnovala profesionálně," říká choreografka a režisérka Nina Vangeliová. Podle ní většina těch, kteří to myslí s baletem vážně a mají opravdu velký talent, je naopak velmi ambiciózní a nechce skončit v nějakém "druholigovém" souboru okresního města.
"Míří obvykle na špičkové scény, většinou do zahraničí. Tam se může dostat snáz ten, kdo navštěvuje baletní školu, která má dobré kontakty s cizinou. A pokud je škola šikovná a má dobrého sponzora, nemusí to být pro rodiče ani tak finančně náročné," dodává Vangeliová.
Dobrou cestou ke kariéře baletky či tanečníka může být i baletní přípravka velkého divadla, například Národního v Praze či v Ostravě. Mladý člověk, který se chce živit baletem, by měl mít na paměti, že jeho aktivní kariéra na scéně může velmi brzy skončit, třeba v pětatřiceti letech.
A také to, že na tuzemských scénách nemůže očekávat, pokud nepatří k nejužší špičce sólistů, nijak zvlášť vysoký plat, spíše průměrný. Proto také mnozí z baletních umělců odcházejí do zahraničí, kde jsou výdělky mnohonásobně vyšší.
Co se platí za výuku baletu
půlroční školné v baletní přípravce do 500 korun
půlroční školné v baletní škole 1000 až 2500 korun
individuální hodina okolo 500 korun
pro dívky trikot, sukénka, punčocháče, boty "piškoty"
nebo pro chlapce tričko, legíny, boty "piškoty" do 1000 korun
baletní boty "špičky" 700 až 1000 korun
