Rozvoj pole, které se nachází v blízkosti hranice s Irákem, začne do konce března roku 2001, přičemž naleziště má Íránu podle současných odhadů zajistit příjmy kolem 100 miliard dolarů. Masívní objev, na němž se podílela Státní íránská ropná společnost, se dostavil právě v době, kdy v zemi probíhá snaha o obnovu těžebních aktivit. Írán má přitom druhé největší zásoby zemního plynu na světě, zatímco v případě ropy jde o pátý nejvyšší objem zásob.
"Těžba se zanedbávala 20 let. V poslední době zde probíhají snahy o obnovu a zmíněný objev je proto dokladem, že v Íránu je průzkum stále proveden nedostatečně," řekl íránský odborník na otázky těžby Manúčehr Takin z londýnského Centra pro globální energetická studia.
Oznámení o zásobách ropy jsou zároveň mimořádným lákadlem provelké zahraniční firmy, které se snaží v zemi uzavřít nejvýznamnější kontrakty od íránské revoluce v roce 1979. Západní ropné společnosti tak usilují o účast na zhruba 40 projektech, přestože postup úřadů při vyřizování je mnohdy příliš pomalý. Doposud tak Írán zahraničním investorům schválil jen několik projektů, a to navíc v příbřežních oblastech, které nejsou politicky tolik citlivé.
Jednoznačně nejvyšší zájem mají o íránskou ropu francouzské energetické společnosti Elf Aquitaine a TotalFina, které se mají již brzy sloučit, za jednoho z favoritů je však považován také britsko-nizozemský koncern Royal Dutch/Shell. Takin odhaduje, že rozvoj nového pole by mohl zajistit komerční obnovu deseti až 40 procent obnovitelných rezerv. To by podle něj znamenalo tři až deset miliard barelů ropy.
Největší objevy, které se nyní provádějí v hlubinných pobřežních oblastech v Angole anebo v Mexickém zálivu, zajistí od jednoho do dvou miliard barelů ropy. To znamená, že dnešní objev v Íránu je jedním z nejvýznamnějších. Některé konzultantské firmy z Londýna předpokládají, že objev se opírá o výsledky průzkumu vrtu Nir Kabir-1, což je jeden z pouhých čtyř pevninských vrtů, kde se nyní provádí průzkum. Oblast v provincii Chuzestán podle Zangáního zahrnuje oblast kolem 520 kilometrů čtverečních.
"Těžba se zanedbávala 20 let. V poslední době zde probíhají snahy o obnovu a zmíněný objev je proto dokladem, že v Íránu je průzkum stále proveden nedostatečně," řekl íránský odborník na otázky těžby Manúčehr Takin z londýnského Centra pro globální energetická studia.
Oznámení o zásobách ropy jsou zároveň mimořádným lákadlem provelké zahraniční firmy, které se snaží v zemi uzavřít nejvýznamnější kontrakty od íránské revoluce v roce 1979. Západní ropné společnosti tak usilují o účast na zhruba 40 projektech, přestože postup úřadů při vyřizování je mnohdy příliš pomalý. Doposud tak Írán zahraničním investorům schválil jen několik projektů, a to navíc v příbřežních oblastech, které nejsou politicky tolik citlivé.
Jednoznačně nejvyšší zájem mají o íránskou ropu francouzské energetické společnosti Elf Aquitaine a TotalFina, které se mají již brzy sloučit, za jednoho z favoritů je však považován také britsko-nizozemský koncern Royal Dutch/Shell. Takin odhaduje, že rozvoj nového pole by mohl zajistit komerční obnovu deseti až 40 procent obnovitelných rezerv. To by podle něj znamenalo tři až deset miliard barelů ropy.
Největší objevy, které se nyní provádějí v hlubinných pobřežních oblastech v Angole anebo v Mexickém zálivu, zajistí od jednoho do dvou miliard barelů ropy. To znamená, že dnešní objev v Íránu je jedním z nejvýznamnějších. Některé konzultantské firmy z Londýna předpokládají, že objev se opírá o výsledky průzkumu vrtu Nir Kabir-1, což je jeden z pouhých čtyř pevninských vrtů, kde se nyní provádí průzkum. Oblast v provincii Chuzestán podle Zangáního zahrnuje oblast kolem 520 kilometrů čtverečních.
