Rozdíl mezi tržní cenou 12,75 procenta akcií v době prodeje americkým investorům a částkou, za níž firma Inpro akcie od státu koupila, se pohybuje kolem čtyř set milionů korun. "Fond skutečně nikdy peníze nedostal. Když jsme firmu Inpro kontaktovali, písemně nám sdělila, že neprodala za víc než za 405 korun za akcii. Prodej neproběhl přes Středisko cenných papírů a my jsme neměli možnost cenu ověřit. Smlouva totiž nedává fondu pravomoci částku zjistit a na firmě Inpro peníze vymáhat," sdělil bývalý šéf sekce majetkových účastí FNM Jaroslav Borák.
Zároveň ale připouští, že FNM se již tehdy mohl obrátit na policii a že nepostupoval ve věci dostatečně razantně.
Borák a další státní úředníci se až v nedávné době od policistů dozvěděli, jak firma Inpro vysvětluje, že se placení vyhnula.
Zástupci Inpra i prodávající banky Credit Suisse First Boston tvrdí, že prodej akcií proběhl následovně: -Již v roce 1994 firma Inpro podepsala na prodej 12,75 procenta akcií opční smlouvu s americkou společností Gama Exim a jako cena opce na jednu akcii je uvedena částka 405 korun. Jako protislužbu měla Gama Exim zprostředkovat firmě ČKD zakázky na americkém trhu.
-V roce 1997 kupuje opci od firmy Gama Exim právě CS First Boston, a to za cenu, která byla mezi původní částkou 405 korun a tehdejší tržní hodnotou akcií, převyšující tisícikorunovou nominální hodnotu. "Gama Exim totiž neměla dostatek prostředků, aby sama opci uplatnila," tvrdí šéf CS First Boston pro střední a východní Evropu Michal Šušák.
- CS First Boston následně prodává akcie investorům. "Bylo to asi za tisíc korun za jednu akcii.
My jsme vydělali na rozdílu mezi částkou, kterou jsme zaplatili společnosti Gama Exim, a sumou, kterou zaplatili investoři," uvádí Šušák.
Pokud by transakce proběhla tímto způsobem, šlo by sice o nepříliš transparentní, ale legální způsob, kterým se Inpro vyhnulo placení peněz státu. Policie však má o tomto scénáři pochybnosti a nedůvěru budí i u právníků a ekonomů. "Opční obchody nejsou notářsky ověřované a je možné, že celá transakce mohla být kompletně vymyšlená až v roce 1997.
Lze je tedy bez velkého rizika antidatovat," řekl zdroj, který je s policejním vyšetřováním seznámen.
Michal Šušák k tomu říká: "Vím, že policie tuto verzi prošetřuje.
Nám se Gama Exim zdála být jako důvěryhodný partner. Firmu prověřily tři právní kanceláře, zjistili jsme její skutečné majitele a dospěli k závěru, že jde o solidní společnost." Bývalí šéfové ČKD a společníci Inpra jsou již téměř čtrnáct dní buď na dovolených, či služebních cestách a k věci se nevyjádřili. Současní šéfové ČKD tvrdí, že o firmě Gama Exim nic nevědí. "Nikdy jsem neslyšel, že by pro ČKD získávala někdy zakázky. O firmě nemluví ani podrobný právní audit ČKD," sdělil generální ředitel společnosti Vladimír Žižka, který ve strojírnách pracuje od roku 1997.
Gama Exim není zapsaná v žádných amerických registrech společností a na internetových vyhledávačích na ni není žádný odkaz.