Jaroslav Míl se svěřil, že to byla zajímavá zkušenost. V nabitém programu posledních dnů to pro něj bylo zajímavé zpestření. Zalitoval jen omezeného prostoru, protože některé odpovědi vyžadují detailní vysvětlení.
Stručný profil ČEZ
ČEZ je druhá největší česká společnosti co do výše tržeb (první je Škoda Auto). V současné době prochází jedním z nejdůležitějších období ve své historii. Během několika týdnů by měla být zahájena první štěpná reakce v reaktoru jaderné elektrárny Temelín.
Její dostavba se stala předmětem ostré kritiky jak ze strany ekologických organizací, tak některých zahraničních skupin, zejména z Rakouska.
V současnosti ČEZ zhruba 20 procent své produkce vyváží do zahraničí. Právě nadprodukce, kterou musí ČEZ vyvážet, se stala hlavním argumentem odpůrců Temelína. ČEZ navíc čelí obviněním, podle kterých elektřinu vyváží za dumpingové ceny.
Sama firma připouští, že elektřinu vyváží za zhruba poloviční cenu, než za jakou ji v tuzemsku prodává distribučním společnostem. Současně ale dodává, že v této ceně nejsou započteny ceny za služby v energetické soustavě (např. vyrovnávání špiček) a přenosové soustavě.
V souvislosti se spuštěním Temelína se také objevují obavy z nutnosti uzavření některých tepelných elektráren, zejména severočeských, kterým dodávají uhlí severočeské hnědouhelné doly, potýkající se už nyní se slábnoucím odbytem hnědého uhlí.
S uzavřením elektráren dojde k další vlně propouštění, což by ještě více zasáhlo region, který je už nyní postižen vysokou nezaměstnaností. ČEZ v minulosti nabídl některé zdroje k prodeji, doposud se mu však žádnou elektrárnu prodat nepodařilo.
Kromě dostavby Temelína čeká v příštích letech ČEZ také privatizace. Její způsob však ještě není ani zdaleka jasný. Ministerstvo průmyslu a obchodu se například snaží začlenit pod ČEZ regionální distributory. K prodeji strategickému partnerovi by pak stát nabídnul celý tento subjekt.
S tím zásadně nesouhlasí ministerstvo financí, které chce prodat ČEZ a poté jednotlivé regionální distribuční firmy.
Po vstupu Česka do EU bude muset ČEZ čelit silné zahraniční konkurenci nadnárodních gigantů, nestane-li se do té doby částí některého z nich.
První konkurenční šarvátky však zažívá již nyní na domácím trhu, kde svou elektřinu nabízejí například Elektrárny Opatovice, ale i řada menších zdrojů, například tepláren, které zároveň produkují elektrickou energii.
ČEZ v současnosti pokrývá domácí spotřebu elektrické energie asi z 65 procent. Ještě nedávno to přitom bylo 75 až 80 procent.
S částečnou liberalizací trhu s elektřinou se počítá od roku 2002. Po tomto datu by si svého dodavatele mohli vybrat největší spotřebitelé. Tento krok by se tak týkal desítek, maximálně stovek firem.
Podle pozičních dokumentů, se kterými počítá česká vláda při vyjednávání o vstupou do Evropské unie, by si dodavatele elektřiny mohly vybrat jednotlivé domácnosti až od roku 2007.
Vážnou překážkou, která bude muset být vyřešena spolu se způsobem privatizace firmy, je problematika přenosové soustavy, která je důležitá pro obchodování s elektřinou.
V současné době je jejím vlastníkem ČEZ a o jejím osudu, tedy zda bude majetkově z firmy vyčleněna, zatím není rozhodnuto. O její hodnotu by se totiž snížila prodejní cena ČEZ.
Rozhodnuto není ani to, jak budou vypadat pravidla, kterými se liberalizovaný trh bude řídit, nebo jaké pravomoce na něm bude mít nezávislý regulátor.
 "Málo se hovoří ovšem o tom, že v minulých pěti letech došlo v ČR k výstavbě nových zdrojů mimo ČEZ, které jsou srovnatelného výkonu jako je Temelín," říká Jaroslav Míl. |
 "Bydlím u Prahy a neměl bych nejmenší problém bydlet v Týně nad Vltavou nebo i blíže k Temelínu," neobává se jaderné elektrárny Jaroslav Míl. |
 "ČEZ provozuje obnovitelné zdroje energie, smutnou skutečností je, že provoz je ztrátový," konstatuje Jaroslav Míl. |
 "Co se týče jaderné elektrárny Temelín, tady již k odstavení bloku o výkonu cca 2000MW, došlo," odpověděl Jaroslav Míl na otázku, zda budou odstaveny některé elektrárny. |
