Šetření proběhlo na vzorku téměř tisícovky lidí starších 18 let. Pouze 30 procent dotázaných je ochotno platit nižší daně a příslušné služby si hradit. Pětina občanů nedovede na tuto otázku odpovědět.
Nejmenší podporu placení vyšších daní zaznamenal průzkum u věkové skupiny 30 - 44 let. Podpora placení vyšších daní je vysoká u generace 18 až 29 let. Podle Schwarze je tento fakt dán výchovou ve škole a v rodině, kde nefungují zákony trhu, ale rozdělování.
Část výzkumu se zabývala také otázkou spravedlnosti progresívní daně pro osoby s vyššími příjmy. Podpora vyšších daní pro bohaté roste s přibývajícím věkem a klesajícími příjmy. Nejvyšší podporu má u lidí s příjmem do sedmi tisíc korun měsíčně.
Všichni stejně by měli platit podle 33 procent lidí do 29 let. Ve skupině starších šedesáti let už toto řešení podporuje pouze 15 procent lidí.
Liberální institut uspořádal letos "Den daňové svobody". Účastníkům se snažil ukázat, kolik procent hrubého příjmu skutečně dostanou vyplaceno. Analytik Michal Uryč poukazuje především na fakt, že lidé podceňují skutečnou daňovou zátěž.
Kromě přímých daní platíme i mnoho "dobře ukrytých" daní nepřímých. To se týká především daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. U nich má navíc vláda poměrně jednoduchou možnost zvyšování, které plošně postihuje všechny spotřebitele.
Stát musí také zlepšit způsob výběru daní. "V současnosti není možné zvyšovat daně. Mezi jednotlivými zeměmi dochází k daňové soutěži a podnikatelé mohou utíkat do daňových rájů. Viditelné zvýšení daní je politická sebevražda," dodal Schwarz.
Stát tedy postupuje cestou zvyšování "neviditelných" nepřímých daní. Čeští občané a firmy nejsou zvyklí na protesty proti úrovni daňové zátěže. Jsou zvyklí na to, že stát jim dělá "chůvu". Podle Schwarze by tento přístup mohl být velkou překážkou při zavádění nového penzijního systému.
