Komise k IPB: Vše bylo v pořádku

Parlamentní komise jmenovaná pro vyšetření událostí kolem Investiční a Poštovní banky ve své závěrečné zprávě uznala oprávněnost červnového zásahu vlády a ČNB v IPB. Předseda komise Miroslav Kalousek nicméně podal trestní oznámení na ministra financí Pavla Mertlíka pro křivou výpověď. Ačkoliv čtení zprávy i následná diskuse ve sněmovně byly utajené, sám Kalousek zprávu před jednáním rozdal novinářům.

Kromě ministra finincí Kalousek obvinil i nuceného správce Investiční a Poštovní banky Petra Staňka.

"V obou případech jsem dal podnět k prošetření kvůli podezření ze spáchání trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Většina členů komise došla k závěru, že jejich výpověď nebyla pravdivá," řekl Kalousek.

Ministr financí závěr komise jednoznačně odmítl. "Jsem hluboce přesvědčen, že jsem před komisí neřekl nic nepravdivého. Podepsal jsem protokol, kde jsem řekl, že jsem mluvil pouze pravdu, a o tom nemůže být pochyb," reagoval Mertlík.

Podle ní měl Mertlík při výslechu tvrdit, že před 15. červnem, kdy vláda večer podpořila uvalení nucené správy na IPB, nevěděl o žádném dokumentu, který by hovořil o nucené správě a prodeji banky do rukou ČSOB. Podle komise však prý byl o této variantě Mertlík informován přímo šéfem ČSOB Pavlem Kavánkem již 30. června na schůzce v Paříži.

"V Paříži se projednával pracovní materiál. Byl jedním ze série, kterou jako náměty připravila ČSOB, jak by eventuálně zvládla problémy, které existují v IPB. Šlo o neformální a neoficiální návrhy. Podobné dokumenty byly vypracovány předtím i poté. Dokumenty velmi podobného obsahu a struktury mám i od jiných autorů, jmenovitě od UniCredito," řekl Mertlík.

Tandem UniCredito a Allianz byl konkurentem ČSOB při jednáních státu o řešení problémů IPB.

Svého ministra důrazně podpořil i premiér Miloš Zeman. "Tento nápad je pokusem vyšetřovat hasiče za to, že uhasil požár, místo aby se vyšetřovalo, kdo ten požár založil. Jinými slovy, kdo vytuneloval IPB.

Sama zpráva jinak potvrzuje, že až do poslední chvíle 15. června se jednalo jak s ČSOB, tak s Allianz a UniCredito a ve hře byly varianty dohoda s akcionáři i nucená správa. Dohodu s akcionáři však předsednictvo vlády odmítlo, protože jejich jednání považovalo za vydírání. Variantu dohody prý podle svědků do poslední chvíle podporovala centrální banka, přestože se paralelně rozpracovávaly právní posudky pro případ uvalení nucené správy.

K často diskutované státní záruce poskytnuté ČSOB, která kryje veškerá aktiva bývalé IPB, zpráva uvádí, že podle svědků by stejné záruky vyžadoval jakýkoliv investor.