Jaká je šance uvolnění napjatých trhů?
Napětí se určitě sníží. Ropné rezervy v zemích OECD by se po roce, kdy se pohybovaly přibližně 110 milionů barelů pod normální úrovní, zase mohly začít zvyšovat.
Promítne se to i do zlevnění ropy?
Ano. Obnovení rezerv ale není otázkou pár měsíců. Pokud půjde doplňování dobře, barel ropy by se mohl postupně vrátit na 25 dolarů, což je úroveň, se kterou může svět bez větších problémů žít. Pokles pod dvacet dolarů je však silně nepravděpodobný. Navíc OPEC si na každém zasedání připomíná lekci z Jakarty před třemi lety, kdy poptávku neodhadl a ceny ropy výrazně spadly.
Situace se bude zlepšovat pomalu. Například americké rafinerie nyní shánějí ropu, kde se dá, což se promítá i do prudké reakce cen ropy a následně benzinu. Problémy má však celé odvětví, přičemž některé nás ještě čekají. V příštích dvou letech budeme například čelit problému chybějící přepravní kapacity tankerů. Životnost tankeru, která se počítá na 25 let, u většiny lodí dobíhá. Hlavní problém v dalších několika letech bude napjatý trh a těžká dostupnost ropy.
Pokryjí producenti zvyšující se poptávku po ropě?
Saúdská Arábie má nyní kapacitu na zhruba 2 miliony barelů denně navíc. Prostor má i Kuvajt a Spojené Arabské Emiráty. Pro ovlivňování cen ropy na světových trzích bude klíčové, jak se budou chovat právě tyto dvě země, do té doby, než si i další vývozci vybudují nové kapacity, což nejde tak rychle.
Třeba Saúdská Arábie může zvýšit svou těžbu mnohem rychleji než ostatní producenti. Během šesti měsíců může jen s mírnými náklady na rozšíření produkovat 12,5 milionů barelů denně. A to je důležité, protože Saúdská Arábie je klíčovým producentem kartelu, který má zájem na nižších cenách (22 až 28 dolarů za barel pozn. redakce) a je nyní v nejlepší pozici od roku 1983, z níž může tuto cenu ovlivňovat. Hlad po ropě v příštích letech ještě vzroste a jedinou zemí, která může její těžbu výrazně zvýšit, je právě Saúdská Arábie.
Mohou situaci na trhu zmírnit i země mimo OPEC? Například ruský ministr financí na sobotní schůzce sedmi nejvyspělejších zemí G7 přislíbil, že Rusko pomůže stlačit ceny ropy, pokud to bude nezbytné...
V případě Ruska myslím, že je to nemožné. Rusko se snaží využít vysokých cen a těží, co může. Jejich vývozy jsou nyní nejvyšší za posledních dvanáct let. Těží na hranici kapacity, která se nedá hned zvýšit. Přestože Rusko má ve svých nalezištích velké zásoby ropy, tamní těžařský průmysl v minulých letech do průzkumu téměř neinvestoval. Projekty zahraničních naftařských koncernů na stavbu ropovodů, což je velmi složitá a drahá záležitost, zase v Rusku narážejí na právní problémy.
A co přislíbené uvolnění 30 milionů barelů z amerických strategických rezerv?
Je to trochu ironické, ale trhu nepomůže. Přirovnal bych to asi k tomu, když píchnete slona špendlíkem. Je to velmi malé množství, navíc je tato ropa velmi nekvalitní a rafinerie nemají žádnou dodatečnou kapacitu. Kvůli velké poptávce se totiž soustředily zejména na výrobu benzinu a topný olej nebo naftu zatlačily do pozadí.
Jak budou na nedostatek ropy reagovat těžařské koncerny jako Exxon Mobil?
Těžařské firmy začnou více investovat do průzkumu nových nalezišť. Dosud tyto aktivity velmi omezovaly, protože doufaly, že se ceny ropy vrátí někde mezi 15 až 20 dolarů za barel, čemuž nevěřím. Například v loňském roce seřízly své rozpočty o 23 procent a nyní své výdaje zvýšily proti loňsku jen o 12 procent.
Na krácení prostředků na průzkum se ovšem podepsala i vlna fúzí mezi těžařskými společnostmi. Jako podmínku schválení muselo vedení spojujících se společností akcionářům často slíbit velké snížení nákladů. A první, kde se omezily náklady, byl právě průzkum nalezišť.
