Pád IPB tíží zadlužené firmy

Pád Investiční a Poštovní banky s sebou v nejbližších týdnech strhne skupinu zadlužených průmyslových podniků, které s ní byly majetkově nebo úvěrově provázány. Československá obchodní banka, která převzala IPB v červnu, nyní rozhodla, že pošle do konkursu prvních asi deset jejích dlužníků. Další bankroty předlužených podniků chystá. "Jde o firmy, které mají záporné jmění a při dodržování zákonů měli konkursní návrhy podat jejich šéfové.

Tyto podniky dlouhodobě úvěry nesplácely," říká bez bližších podrobností člen představenstva ČSOB Petr Knapp.

Do složité situace se však dostává i několik desítek dalších firem, které sice mají z minulosti dluhy, jinak však normálně fungují. Stát chce řešit problémy alespoň menší části z nich. Záchranou pro větší podniky, které nyní stěží shánějí finance, jsou obnovené provozní úvěry, jež poskytuje ČSOB a později přejdou do státní Konsolidační banky.
"Státní zásah byl nutný. Šlo o to vybrat malé množství podniků, jež se pohybují v jakési šedé zóně a které může zachránit ozdravná kúra. Proto jsme se dohodli s ČSOB a Konsolidační bankou, že budou některým firmám prodlužovat úvěrové smlouvy," uvedl ministr financí Pavel Mertlík.

Banka například prodloužila úvěry automobilce Truck International nebo konkursnímu správci Svitu Zlín. "Podmínkou je, že musí být poskytnuty za komerčních podmínek, aby nešlo o veřejnou podporu," sdělil Mertlík.

Konsolidační banka má dluhy nebo akcie vybraných firem převzít do konce roku a část z nich přiřadit do revitalizačního programu, který by se podle Mertlíka měl rozšířit o několik podniků.

Samotná Konsolidační banka chce podniky od ČSOB převzít v listopadu. První na řadě bude podle náměstka ředitele banky Ladislava Řezníčka zřejmě zkrachovalý výrobce obuvi Svit Zlín. Do skupiny Konsolidační banky bude brzy převeden i další bankrotující podnik Tchechomalt Group.

Dále má jít o Škodu Plzeň, Spolanu, Vojenské stavby CZ.
Pomoc státu však bude omezená a někteří ekonomové i politici soudí, že pád IPB, která se na celkových úvěrech v ekonomice podílela téměř z jedné pětiny, bude znamenat horší přístup českého průmyslu k penězům. Obavy o financování podniků vyslovil v minulých dnech předseda poslanecké sněmovny Václav Klaus, ministr průmyslu Miroslav Grégr či bývalý šéf IPB Libor Procházka.

"Řada podniků je bez provozního financování a řešením je jen konkurs. To povede k negativním dopadům na výsledky hospodářství," řekl Procházka.

Další ekonomové naopak zdůrazňují, že pád banky bude znamenat potřebnou očistu podnikové sféry. "Tento pozitivní vliv převáží nad možnými negativy," míní náměstek ministra financí Jan Mládek. Bez problémů jsou především ziskové firmy, které ale tvoří menší část klientů IPB.

Pro větší část podniků však bude hledání nové banky složité.
Množství půjček bank pro firmy již dva roky klesá, letos v červenci byl objem klientských úvěrů o šedesát miliard korun, tedy o šest procent nižší než před rokem. Někteří podnikatelé si stěžují, že získat úvěr je nyní nejtěžší za celou dobu ekonomické transformace.

"Obtížný přístup ke kapitálu tuzemské podniky znevýhodňuje i v konkurenci na zahraničním trhu," upozornil prezident Svazu průmyslu a dopravy Petr Karas.

Šéf bankovní asociace Jiří Kunert tvrdí, že na vině je spíše nedostatek kvalitních projektů, na něž by banky půjčovaly. "Kvalitní podniky získávají úvěry lehce a velmi levně. Bohužel hodně podniků je předlužených a podkapitalizovaných. Dostupnost úvěrů v zemi je ale podle mě v normálu," sdělil Kunert.

Podobně mluví i Knapp: "Nemáme žádný zájem omezovat úvěrování podniků. Mluvím o podnicích, které jsou životaschopné." IPB se však podle něj chovala jinak, protože 85 procent z celkových 180 miliard korun všech úvěrů poskytla jen 450 firmám, které byly často spjaty s majetkovými operacemi banky. "Nešlo tedy o financování průmyslu, ale pochybných propletenců," uvedl Knapp.

Samotná ČSOB přitom svou úvěrovou angažovanost zvyšuje, letos za první pololetí objem jejích úvěrů vzrostl o 3,5 procenta.