Strojírny ČKD ovládla v roce 1994 Marouškova společnost Inpro, která za 51 procent akcií nabídla státu 978 milionů korun, tedy 405 korun za jeden cenný papír. Ve smlouvě s Fondem národního majetku se Inpro zavázala, že pokud akcie dále prodá za více, než kolik zaplatila státu, musí cenový rozdíl státu vrátit. Koncem roku 1997 Inpro prodala prostřednictvím Credit Suisse Boston 12,75 procenta akcií ČKD americkým a britským investorům. Ačkoli prodejní cena akcií přesahovala tisíc korun za kus, fond nikdy žádné peníze nedostal.
Rozdíl mezi tržní cenou 12,75 procenta akcií prodaných americkým a britským investorům a částkou, za niž firma Inpro akcie od státu koupila, se pohybuje kolem čtyř set milionů korun.
Fond národního majetku se po neúspěšné korespondenci s šéfy Inpra až od policistů dozvěděl, jak se někdejší majitelé ČKD platbám do státní pokladny vyhnuli.
Šéf Credit Suisse First Boston pro střední a východní Evropu Michal Šušák a zástupci Inpra tvrdí, že transakce proběhla následovně: - již záhy po koupi akcií v roce 1994 podepsala firma Inpro opční smlouvu na prodej 12,75 procenta akcií s americkou neregistrovanou společností Gama Exim. Cena opce na jednu akcii byla stanovena na 405 korun.
Jako protislužbu měla Gama Exim zprostředkovat společnosti ČKD zakázky v USA.
- na podzim roku 1997 koupil opci od firmy Gamy Exim právě Credit Suisse First Boston. Podle Michala Šušáka se cena pohybovala mezi původní částkou 405 korun a tehdejší tržní hodnotou akcií, těsně přesahující tisícikorunovou nominální hodnotu. Michal Šušák tvrdí, že důvodem, proč se Gama Exim akcií zbavila, byla skutečnost, že sama neměla dost peněz na uplatnění opce.
Credit Suisse First Boston následně prodala akcie americkým a britským investorům a vydělala na rozdílu mezi sumou, za níž nakoupila, a částkou, již zaplatili investoři.
Policie má ovšem o této transakci pochybnosti a prověřuje, zda transakce s firmou Gama Exim nebyla vymyšlena až v roce 1997 kvůli vyhnutí se platbě státu.
Transakce s akciemi ČKD se podle zdroje blízkého vyšetřování stala i předmětem zájmu německé policie, která pojala podezření, že účty Gamy Exim u jedné z německých bank mohly sloužit k praní špinavých peněz získaných z jiných transakcí v Česku.
Němečtí policisté si všimli souvislosti, že nikde neregistrovaná Gama Exim má personální napojení na kanadskou firmu Hurican International, kterou český emigrant Jan Urbánek v první polovině devadesátých let v České republice zastupoval a kvůli jejímž podezřelým transakcím s nemovitostmi byl před dvěma lety ve vyšetřovací vazbě. Své poznatky předala německá policie prostřednictvím Interpolu do Čech.
"Pan Urbánek je i v současnosti stíhán za podvod s trestní sazbou 5 až 12 let," uvedl mluvčí státního zastupitelství v Praze Martin Omelka.
Podle dobře informovaného zdroje blízkého vyšetřování Jan Urbánek zastupoval Gamu Exim při jednáních s Credit Suisse First Boston. Její šéf pro střední a východní Evropu Michal Šušák tuto informaci potvrdil stejně jako fakt, že Credit Suisse poslala peníze za koupi opce na akcie právě do pobočky velké německé banky, na niž se německá policie v souvislosti s Urbánkem zaměřila.
Skutečnost, že renomovaná investiční banka obchodovala s neregistrovanou společností, považují ekonomové za velmi povážlivou. "Není právě časté, že bychom obchodovali s neregistrovanou firmou. Nechali jsme si ji ale prověřit nezávislými právními kancelářemi v Kanadě a dospěli jsme k závěru, že je to solidní společnost," uvedl Šušák.
Kromě složitého prověřování podezření z praní špinavých peněz přes německé účty Gamy Exim tuzemská policie také zjišťuje, zda firma Inpro neošidila stát. "Prokázání ale bude složité.
Máme podezření, že celá transakce s Gamou Exim je smyšlená a smlouva o opci mohla být klidně antidatována, neboť tento typ transakcí není notářsky ověřován," uvedl zdroj blízký vyšetřování.
Skutečnost, že FNM nikdy nedostal peníze od Inpra za akcie prodané zahraničním investorům, potvrdila mluvčí fondu Jana Víšková. "Naši zástupci poskytli policii korespondenci s firmou Inpro. Když jsme ji kontaktovali, sdělila nám, že neprodala akcie za víc než 405 korun za kus.
Smlouva s Inprem nám nedávala pravomoci částku zjistit," uvedla mluvčí FNM Jana Víšková.
Zástupci společnosti Inpro, zejména její šéf Jiří Maroušek, se dlouhodobě nechtějí k policií prověřovaným transakcím vyjadřovat.
Rozdíl mezi tržní cenou 12,75 procenta akcií prodaných americkým a britským investorům a částkou, za niž firma Inpro akcie od státu koupila, se pohybuje kolem čtyř set milionů korun.
Fond národního majetku se po neúspěšné korespondenci s šéfy Inpra až od policistů dozvěděl, jak se někdejší majitelé ČKD platbám do státní pokladny vyhnuli.
Šéf Credit Suisse First Boston pro střední a východní Evropu Michal Šušák a zástupci Inpra tvrdí, že transakce proběhla následovně: - již záhy po koupi akcií v roce 1994 podepsala firma Inpro opční smlouvu na prodej 12,75 procenta akcií s americkou neregistrovanou společností Gama Exim. Cena opce na jednu akcii byla stanovena na 405 korun.
Jako protislužbu měla Gama Exim zprostředkovat společnosti ČKD zakázky v USA.
- na podzim roku 1997 koupil opci od firmy Gamy Exim právě Credit Suisse First Boston. Podle Michala Šušáka se cena pohybovala mezi původní částkou 405 korun a tehdejší tržní hodnotou akcií, těsně přesahující tisícikorunovou nominální hodnotu. Michal Šušák tvrdí, že důvodem, proč se Gama Exim akcií zbavila, byla skutečnost, že sama neměla dost peněz na uplatnění opce.
Credit Suisse First Boston následně prodala akcie americkým a britským investorům a vydělala na rozdílu mezi sumou, za níž nakoupila, a částkou, již zaplatili investoři.
Policie má ovšem o této transakci pochybnosti a prověřuje, zda transakce s firmou Gama Exim nebyla vymyšlena až v roce 1997 kvůli vyhnutí se platbě státu.
Transakce s akciemi ČKD se podle zdroje blízkého vyšetřování stala i předmětem zájmu německé policie, která pojala podezření, že účty Gamy Exim u jedné z německých bank mohly sloužit k praní špinavých peněz získaných z jiných transakcí v Česku.
Němečtí policisté si všimli souvislosti, že nikde neregistrovaná Gama Exim má personální napojení na kanadskou firmu Hurican International, kterou český emigrant Jan Urbánek v první polovině devadesátých let v České republice zastupoval a kvůli jejímž podezřelým transakcím s nemovitostmi byl před dvěma lety ve vyšetřovací vazbě. Své poznatky předala německá policie prostřednictvím Interpolu do Čech.
"Pan Urbánek je i v současnosti stíhán za podvod s trestní sazbou 5 až 12 let," uvedl mluvčí státního zastupitelství v Praze Martin Omelka.
Podle dobře informovaného zdroje blízkého vyšetřování Jan Urbánek zastupoval Gamu Exim při jednáních s Credit Suisse First Boston. Její šéf pro střední a východní Evropu Michal Šušák tuto informaci potvrdil stejně jako fakt, že Credit Suisse poslala peníze za koupi opce na akcie právě do pobočky velké německé banky, na niž se německá policie v souvislosti s Urbánkem zaměřila.
Skutečnost, že renomovaná investiční banka obchodovala s neregistrovanou společností, považují ekonomové za velmi povážlivou. "Není právě časté, že bychom obchodovali s neregistrovanou firmou. Nechali jsme si ji ale prověřit nezávislými právními kancelářemi v Kanadě a dospěli jsme k závěru, že je to solidní společnost," uvedl Šušák.
Kromě složitého prověřování podezření z praní špinavých peněz přes německé účty Gamy Exim tuzemská policie také zjišťuje, zda firma Inpro neošidila stát. "Prokázání ale bude složité.
Máme podezření, že celá transakce s Gamou Exim je smyšlená a smlouva o opci mohla být klidně antidatována, neboť tento typ transakcí není notářsky ověřován," uvedl zdroj blízký vyšetřování.
Skutečnost, že FNM nikdy nedostal peníze od Inpra za akcie prodané zahraničním investorům, potvrdila mluvčí fondu Jana Víšková. "Naši zástupci poskytli policii korespondenci s firmou Inpro. Když jsme ji kontaktovali, sdělila nám, že neprodala akcie za víc než 405 korun za kus.
Smlouva s Inprem nám nedávala pravomoci částku zjistit," uvedla mluvčí FNM Jana Víšková.
Zástupci společnosti Inpro, zejména její šéf Jiří Maroušek, se dlouhodobě nechtějí k policií prověřovaným transakcím vyjadřovat.
