Šílené krávy kazí Němcům štědrovečerní stůl

Krize spojená s takzvanou nemocí šílených krav zasahuje sousední Německo právě v době předvánoční, kdy lidé kromě dárků shánějí i pochoutky na vánoční stůl. Zákazníci postávají nejistě u řeznických pultů, lámou si hlavy, jaké maso vloží do trouby, a zda vůbec mohou na stůl dát oblíbenou grilovanou klobásu. Noviny, rozhlas a televize přinášejí místo tipů na dárky informace, jak mohou být závadnými hovězími komponenty nakažené i mleté směsi v laciných drůbežích salámech.

Nová lidská choroba, varianta  Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, se objevila ve Velké Británii před pěti lety. Tato nemoc je spojena s nemocí šílených krav, označovanou jako BSE (bovinní spongiformní encefalopatie). Za způsob nákazy je považována konzumace masa nakaženého hovězího dobytka.

Hovězí vyřadily v posledních týdnech z jídelníčků i závodní kuchyně experimentující teď třeba s králičinou nebo dokonce pštrosím masem.

V posledních dnech, kdy úřady hlásí hned několik zjištěných případů BSE, se jako dosti bezradný jeví i stát. Vláda a odpovědné úřady se přinejmenším snaží zajistit, aby se na trh nedostávaly rizikové materiály. Od 1. října je zakázáno do potravin používat kravské, ovčí a kozí mozky a míchy, kde je původce BSE zjišťován.

Od minulé středy ministerstvo zdravotnictví vyzvalo ke stažení pochybných uzenářských výrobků, do nichž bylo použito maso oddělované strojově těsně od páteře a kostí a podle expertů ohrožené nákazou.

Kapr už v Německu není tradičním štědrovečerním pokrmem

U českých hranic přibývá nakaženého hovězího. O nejnovějších případech BSE v Německu.

Štědrovečerní pokrm se tak letos stává skutečným problémem pro občana, konfrontovaného krizí důvěry v to, co vlastně může jíst.

Ačkoli v minulých stoletích byla stejně jako v českých zemích tradičním pokrmem postní ryba a především kapr, postupem času se u sousedů tato tradice rozmělnila.

Průzkumy posledních let ukazují, že na Štědrý večer se podává v Německu leccos, ale nejčastěji bramborový salát s nějakým párkem či pečenou klobásou. Tomuto pokrmu dává přednost asi třetina domácností. Desetina má v oblibě fondue a až pak přicházejí na řadu ryby. Několik procent si rádo dopřeje pečenou husu nebo krůtu.

Kapr přitom v německých zemích platil za symbol upevňování rodinných pout a štěstí do domu, když se dostatek rybích šupin nakonec rozložil po světnicích a komůrkách. Lidé také věřili v léčivé účinky kapřího masa, a tak se tradovalo, že pojídání může působit třeba proti krvácení z nosu, epilepsii či obávané mrtvici.

Předsváteční poezie, jinak příznačná barvitými vánočními trhy, je tak chudší právě o pouliční obrázky s káděmi plnými ryb a prokřehlými prodavači. Na živého kapra se spíše ojediněle narazí ve velkých tržnicích nebo speciálních prodejnách ryb.

Záplava zpráv o BSE z médií klidu Němcům nepřidá 

Onemocnění vyvolává poruchy nervové činnosti a končí celkovou paralýzou organismu. Nemoc ničí mozkovou tkáň, která se po čase začne podobat staré houbě. Způsobuje pozvolnou demenci, ztrátu kontroly svalů a následné koma.

Německá média přinášejí kolem BSE jen málo utěšených zpráv. Frankfurter Rundschau v pátek píše, že v jedné z velkých nákupních sítí zákazníky ještě více znejisťují začerněné nápisy na dvou druzích uzenin, kde je uvedena příměs hovězího.

Spotřebitelská sdružení poukazují na velmi nešťastný postup s tím, že když má někdo s hovězím problém, tak ho prostě může nechat v regálu.

Vzkaz spotřebitelům: cena nebo kvalita a zdraví?
V záplavě často protichůdných zpráv ale všichni věří, že během pár dnů získají aspoň základní orientaci. "Jediný pozitivní aspekt katastrofy kolem BSE zní: Spotřebitel konečně musí vzít na vědomí, co mu velké markety předkládaly pod značkou 'superlevné'," píše list Münchner Merkur. "Šokující poznání, že 'levné' nakonec může přijít draho, třeba změní nákupní návyky zákazníka. Podezřelé nabídky by už neměly mít šanci na odbyt," dodává deník.