O Novou Huť se zajímají Švédové

Předseda vlády Miloš Zeman odmítá sdělit jméno švédské firmy, která se zajímá o ostravskou ocelárnu Nová Huť. Švédové, kteří podle Zemana už mapují situaci v huti, by vstoupili do polostátních železáren v rámci offsetových programů spojených s nákupem stíhaček pro českou armádu.
Premiér, který byl na návštěvě Ostravského kraje, už ve čtvrtek prohlásil, že zájem o hutě projevila při jeho návštěvě Lucemburska i tamní společnost Arbed.

Arbed je mezinárodní ocelářská skupina, která ve Španělsku restrukturalizovala dvě státní a jednu soukromou ocelářskou společnost a spojila je v jeden komplex. V minulosti překonala výrazný útlum, nyní je jednou z největších ocelářských firem na světě.
O připravované fúzi Arbedu s Unisorem čtěte ZDE!

Mezinárodní ocelářská skupina Arbed se v devadesátých letech zajímala o případný vstup do firmy Vítkovice. "Ministr Dlouhý ale tehdy dal přednost české cestě privatizace," uvedl premiér.

Jednou z firem usilujících o zakázku na dodávku stíhaček pro českou armádu je švédsko-britské konsorcium SAAB a BAE SYSTEMS, nabízející stíhačky JAS 39 Gripen.  Právě s ním bude pravěděpodobně spojena Zemanem nejmenovaná firma.

Celkový objem offsetového programu by podle lednového vyjádření představitelů BAE dosáhl přibližně tří miliard dolarů (přes 110 miliard korun). Úkolem zájemců je v rámci offsetů přilákat do ČR další investory ze zahraničí.

V létě loňského roku se zástupci SAAB/BAE setkali s představiteli více než tří set českých podniků, s nimiž diskutovali o možnostech spolupráce.
 
Ocelový mamut láká premiéra

Vláda se pro privatizaci státního podílu v Nové Huti rozhodla loni v červnu. Strategický partner oceláren získá 67,25 procent akcií. Čtyřicet devět procent z nich drží Fond národního majetku, zbytek dočasně vlastní společnost Credit Suisse First Boston. Tato švýcarská firma se společným prodejem souhlasí.

14. února kabinet rozhodl, že z výběrového řízení do konce května vzejde privatizační poradce pro huť, který by strategického partnera mohl vybrat ještě letos.

Zeman dlouhodobě usiluje o to, aby firmy Nová Huť, Vítkovice a Třinecké železárny vytvořily mamutí konsorcium. Myšlenku jejich spojení prosazoval už předloni v listopadu. Nakonec z plánu sešlo, protože s ním nesouhlasila Mezinárodní finanční korporace.

Ta je největším věřitelem zadlužené Nové Huti a obávala se majetkového propojení a zneprůhlednění vztahů mezi hutními podniky.

"Já si myslím, že toto úsilí o hutní konsorcium bylo velmi produktivní a mohlo by ušetřit odstraněním duplicit až dvě miliardy korun ročně," prohlásil Zeman při návštěvě Ostravska.

Skupina hutí by měla ušetřit značnou část nákladů společným nákupem strategických surovin a energií. Menší budou také výdaje za náhradní díly, služby, marketingové aktivity a personální politiku. Případné propojení také společný postup výzkumných a vývojových pracovišť.