Republikáni v čele s Bushem prosazují radikální snížení daní, které by během deseti let mělo omezit příjmy do státní pokladny o přibližně 1,6 bilionu dolarů.
Demokraté chtěli "přebytečné" peníze raději vydat na splácení rekordního státního dluhu. Teď začínají obracet, protože americká ekonomika se po letech růstu ocitla v nebezpečí recese a daňové úlevy by Američanům umožnily utrácet ušetřené peníze a tím poskytly americkému hospodářství potřebný pozitivní impuls.
V poslední době proto i demokraté začali připouštět možnost snižování daní. Rozhodně ale ne v takovém rozsahu, jak to požadují republikáni - uvažují o sumě mezi 750 až 900 miliardami dolarů.
Ve svém projevu před Kongresem dokonce prezident Bush před několika dny naznačil, že by chtěl, aby snížení daní, pokud projde Kongresem, neplatilo až od příštího roku.
"Změnu daní teď opravdu potřebujeme. Po pravdě, potřebovali jsme ji již včera," vyjádřil své přesvědčení Bush s tím, že bude uvažovat o tom, aby změna daní platila retrospektivně od začátku letošního roku.
Nedávno americký prezident získal pro svůj plán podporu ze strany, ze které ji nečekal. Kladně se k němu nepřímo vyjádřil i nejsilnější muž americké ekonomiky, šéf centrální banky Alan Greenspan. Ten donedávna dával přednost splácení státního dluhu, nyní však připouští možnost společně s tímto krokem snížit také daně. Rozhodně to považuje za lepší než přebytek využít pro zvýšení výdajů, což by mohlo zvýšit inflaci.
Ve svém pravidelném vystoupení před Senátem Alan Greenspan v minulém týdnu připustil, že rozsah snížení daní je věcí politiků, z ekonomického hlediska by to ale podle jeho mínění byl pozitivní krok. Zároveň však varoval, že změna daní nebude mít na ekonomiku Spojených států amerických okamžitý vliv, protože se jedná o dlouhodobé opatření.
Mnohem vhodnějším nástrojem k nastartování chřadnoucí ekonomiky by podle Greenspana bylo snižování úrokových sazeb.
