Minimální nabízená sazba, která je hlavním úrokem peněžního trhu eurozóny a určuje úrokové náklady v celé ekonomice, zůstala na 4,75 procenta. Tato hodnota byla stanovena v říjnu minulého roku.
Duisenberg vidí další vývoj evropské ekonomiky příznivě i přes určité zpomalení ve druhé polovině loňského roku.
Podle něj světová ekonomika sice představuje prvek nejistoty, v této chvíli však nejsou známky toho, že by měl útlum ekonomiky USA významný a trvalejší vliv na eurozónu.
Většina ekonomů podle Reuters od zatím posledního zasedání rady změnu sazeb nečekala. V posledních dnech ale snižovalo sazby několik bank, včetně České národní banky.
Česká centrální banka snížila svoji klíčovou repo sazbu, od které se v důsledcích odvíjí i úrok, který zaplatí klienti komerčních bank za poskytnutý úvěr, z 5,25 na pět procent. Ve středu snížila sazby na 0,15 procent i japonská centrální banka.
V případě Evropské centrální banky analytici předpokládají, že ústav počká na další pokles inflace v zemích Evropské měnové unie ze současných 2,4 procent k nižším hodnotám.
Zveřejněné údaje o klesajícím výkonu německé ekonomiky, která je největší ze všech členských zemí, naznačuje, že ECB nebude moci ignorovat nepříznivý výhled globální ekonomiky a v dohledné době bude muset ke zmírnění měnové politiky nakonec přistoupit.
"Myslím, že jsme ke snížení sazeb blíže, než si řada lidí myslí," řekl k tomu ekonom Joachim Fels z investiční banky Morgan Stanley Dean Witter.
