Provedené průzkumy přitom ukazují, že české firmy rizika členství v unii podceňují. Studie například upozorňuje na některá rizika spojená s masivním přílivem zahraničních investice, všeobecně považovaných za nejlepší lék proti nízké ekonomické vyspělosti.
Mnohé, převážně malé firmy mohou například přijít o své velké partnery, do kterých vstoupí zahraniční partner a přivede si s sebou své dodavatele. Obdobné potíže mohou mít menší české podniky, pokud se budou chtít prosadit jako dodavatelé nových továren stavěných na zelené louce.
Experti, kteří dopady členství na českou ekonomiku hodnotili, mají strach hlavně o menší firmy. "Společně se zahraničním kapitálem do velkých firem přicházejí také zahraniční dodavatelé, kteří vytlačují domácí tuzemské dodavatele. Tím je zužován prostor pro malé a střední podniky a jsou ohrožována pracovní místa i jejich podnikání," uvádí studie.
Studie též varuje před skutečností, že zahraniční firmy "mnohdy do svých tuzemských filiálek přesunují jednodušší výrobu". Vládou oslovení experti upozorňují mimo jiné na skutečnost, že v historii unie dosud nenastal případ, kdy by spolu sousedily tak rozdílně vyspělé státy, jako je Česká republika na jedné straně a Německo či Rakousko na straně druhé. To může být pro úspěšné firmy výhoda, ale vzhledem k nízkým dopravním nákladům pro dovozce také riziko.
Podle průzkumu, který kvůli studii provedla agentura STEM mezi 205 většími českými podniky, nepředstavuje příprava na členství v EU pro české manažery příliš aktuální problém. Čtvrtina dotázaných uvedla, že jejich podnik zatím nepodnikl nic, co by souviselo s předpokládaným členstvím. Pětina dotázaných nebyla schopna uvést žádné opatření, které bude muset před vstupem do EU přijmout, další pětina žádná opatření neočekává. Ti, kteří odpověděli, nejčastěji uváděli potřebu zlepšit produktivitu práce a technologie.
Kromě vyšší konkurence se podniky budou muset vypořádat s řadou konkrétních nákladů na větší ochranu svých zaměstnanců a životního prostředí. Vyšší bezpečnost práce a ochrana zdraví zaměstnanců bude podle "střízlivých odhadů" představovat výdaje kolem 47 miliard korun. Tyto náklady se nerozdělí mezi české firmy plošně, nýbrž ponesou je hlavně některá odvětví, například chemický průmysl, což podle autorů studie může ohrozit konkurenční schopnost v těchto oblastech.
Zavedení ekologických norem by český průmysl mohlo stát 130 miliard.
Autoři studie navíc očekávají, že české firmy vedle toho budou vyplácet vyšší a vyšší mzdy, které mají růst vyšším tempem než nyní. Česká ekonomika by postupně - ku prospěchu zaměstnanců měla přicházet o výhodu nižších mzdových nákladů, a podniky proto budou muset v zahraničí zaujmout něčím jiným, především lepší kvalitou výrobků a vyšší produktivitou.
Čeští manažeři sami přiznávají, že ve většině případů jejich podniky dosahují poloviční až tříčtvrtinové produktivity oproti konkurentům v Rakousku či v Německu. Jako svou největší slabinu nejčastěji uvádějí malé výdaje na výzkum a omezený přístup k investicím.
