Jak Prazdroj dojde k novým cenám svého piva?
Děláme průzkum mezi zákazníky v hospodách. Pokládáme otázka: kolik jste ochoten zaplatit za kterou značku? Podle výsledků zjišťujeme, jak lidé vnímají hodnotu, a na základě jejich reakcí se snažíme vybalancovat cenu. Dělá se to hlavně v hospodách, protože tam jsou zákazníci, kteří rozhodují.
Rozlišujete cenu mezi jednotlivými značkami vaší skupiny?
Určitě. Dělíme piva asi do čtyř skupin. Superprémiová, tedy Prazdroj, značková, jako je Gambrinus nebo Radegast, ostatní a místní značky a pak superlevná piva. Tomu dělení odpovídá i cena.
Je zvykem podobně cenově rozlišovat mezi značkami i v zahraničí?
Tam je větší rozdíl než u nás. V tom je započítána větší hodnota značky. Tady musíme více rozlišovat a vycházet z kupní síly.
Jaká je adekvátní cena pro takzvaná superlevná piva?
Byl bych spokojený, kdyby tato kategorie vůbec neexistovala. Nemůže totiž nabídnout žádnou kvalitu. Naše nejlevější pivo Klasik zdaleka není na trhu nejlevnější, ale já si nedovedu představit, jak někdo může dělat pivo ještě levnější a vydělávat na tom. Překvapujeme mě, že je vyrábí i malé pivovary.
Chcete zachovat všechny značky ve skupině?
Určitě chceme udržet všechny značky, které máme. Za hlavní považuji čtyři - Prazdroj, Gambrinus, Radegast a Kozel. Primus a Klasik zůstanou, ale neklademe na ně žádný důraz. Budeme investovat do čtyř hlavních značek.
Mají všechny čtyři šanci i jinde než jen na českém trhu?
Určitě. V podstatě tři značky kromě Prazdroje jsou v takovém středním proudu exportních piv, které mohou těžit z cenové výhody, například licenční výrobou.
Hlavním vývozním artiklem podle loňských výsledků zůstává Prazdroj?
Jistě, je to prémiové pivo. Proto je ostatním cenově nadřazeno ve většině zemí. Svým postavením navíc nekonkuruje místním. Tak je tomu například v USA.
Ale tam je Prazdroj velmi drahý...
V USA je trochu rozdílná situace. Nejrychleji rostoucí kategorií jsou ve státech piva dovozová. Zaujímají dnes už deset procent všech piv prodaných. Před dvěma lety to bylo ještě sedm procent. A USA je patnáctkrát větší trh než v Čechách. Lidé, kteří mají ve státech peníze, nechtějí pít americká piva, ale chtějí dovážená piva. Heineken z toho má ohromné zisky a my mu chceme konkurovat.
Má šanci Prazdroj v zahraničí dále růst?
Určitě.
Proč?
Loni Prazdroj jako značka šel nahoru o 25 procent. Jedním z důvodů je lepší distribuce, protože leckde si Prazdroj lidé prostě nemohli koupit. Dále jsme lidem začali vysvětlovat, co je to za značku a že jde o originál. Je hodně piv, která podobně chutnají nebo se sobě velice podobají, ale Prazdroj je jiný. Je originální. Tím nabízíme něco naprosto odlišného.
Přesvědčíte o tom lidi i v Česku?
Věřím, že ano. Je to fantastické pivo a věřím, že i tady se ekonomika zlepší, lidé budou více utrácet za luxusní zboží a nebudou si dávat Prazdroj jen o Vánocích.
Už dnes se rozšiřuje počet hospod, kde není jen jedna značka, ale větší výběr. Když budou mít lidé možnost volby a zlepší se ekonomické podmínky, tak podle mě po Prazdroji sáhnou i tady.
Jak podporujete prodej například Prazdroje v zahraničí?
Zkoušíme z něho vytvořit mezinárodní značku. To je velice drahá záležitost, protože vstupujeme na trhy, jako je Německo nebo USA, a snažíme se konkurovat pivům, která tam byla dlouhá léta před námi. Zpočátku jsou ovšem utracené peníze za reklamu a investice větší než tržby. Hlavní investice půjdou do Polska, USA a do Německa. Jde o miliony dolarů.
Samozřejmě, protože pivo je přírodní produkt, musíme se o ně pečlivě starat, aby přepravou neutrpěla kvalita. Kdyby lidé měli špatnou zkušenost se značkou, už by se k ní nevrátili.
Jak se o pivo staráte v zahraničí?
Například učíme hospodské čepovat. Do Spojených států posíláme vždy na dva tři týdny naše zástupce, kteří v některém ze států učí čepovat pivo s pěnou.
Tyto trhy jste vybrali jako nejzajímavější?
Tam jsme se zaměřili už loni a letos v tom budeme pokračovat.
kromě toho chceme začít také v Austrálii a Velké Británii, Maďarsku, na Kanárských ostrovech, ve Španělsku a Rusku.
Proč jste si vybrali zrovna tyto další země?
To je jednoduché. SAB tam má vlastní pivovary a Prazdroj s nimi má podepsanou smlouvu o distribuci plzeňského piva.
Co zahraniční značky v českých hospodách? Mají šanci se uchytit?
Ne. Čeští lidé pijí české pivo.
Jsou přesvědčeni, že umějí dělat nejlepší pivo na světě a nepřijali by jinou značku. I my děláme to, co po nás chtějí zákazníci, tedy české pivo. Dovezených je asi jedno procento. To není skoro nic.
Do čeho budete investovat v Česku?
Celkově chceme investovat 1,2 miliardy korun. Z toho největší část peněz půjde do výstavby skladů a do výroby, to bude okolo 500 milionů korun. Hlavně to bude do filtrace a kvašení. Právě kvůli exportu budeme rozšiřovat v Plzni sklady. Potřebujeme to kvůli rostoucímu vývozu, letos očekáváme nárůst o třicet procent. Budeme také sjednocovat výrobu na jedno místo. Prazdroj je starý pivovar a historicky nám leží pivo na čtrnácti místech, což je neefektivní. To chceme sjednotit.
Další investice půjdou do distribuce. Celý svět se zrychluje a i naši zákazníci a odběratelé chtějí rychlejší a komplexnější servis.
Proto vylepšujeme distribuční systém pro odběratele, který bude lépe odpovídat jejich potřebám, Například budeme schopni dodat okamžitě pivo i mimo nasmlouvané plány.
Třetí důležitou oblastí jsou lidské zdroje. Protože jsme spojili tři pivovary, kde byly rozdílné platové a komunikační systémy, musíme je sjednotit.
Budete měnit způsob výroby piva? Například ve Velkých Popovicích, kde se vyrábí ještě klasickou technologií...
Nemáme zatím hotové přesné plány. Ale nová technologie má podle mě své výhody. Pivo je chutnější a stabilnější. Naším cílem je pokračovat ve výrobě dobrého piva. Do Velkých Popovic nějaké investice přijdou, abychom docílili většího objemu výroby.
Budete zvyšovat ještě výrobní kapacitu celé skupiny?
Nejde ani tak o zvýšení objemu výroby, ten máme dnes dostatečný, jde spíš o kvalitu a produktivitu práce. Například v nejmodernějším pivovaru SAB v Port Elisabeth vyrobíme měsíčně 15 tisíc hektolitrů na zaměstnance, zatímco v Prazdroji je to tak polovina a většina ostatních pivovarů v Česku je ještě pod touto hranicí.
Kdy se vám investice vrátí?
Já počítám tak do tří let.
Pivovary, včetně vašeho, jsou kritizovány za kupování či vybavování hospod. Jak to vidíte vy?
Myslím, že je to dlouhá tradice a vztahy mezi hospodskými a pivovary byly vždy velice těšné. Je však protizákonné zavazovat si je nějakou exkluzivní smlouvu, takže bych byl překvapen, kdyby to pivovary dělaly. Pivovary dnes nejvíce musí dbát na kvalitu, takže je samozřejmostí, že se snaží vybavit hospody potřebnou technikou. Proto pivovary nabízejí pípy a vybavení, ale samozřejmě na obchodní bázi.
Nemělo by být dobré pivo zájmem především hospod?
Měl by to být zájem obou. Když bude dnes problém s pivem, svede se to na pivovar. Proto máme tým, který se stará o sanitaci a pomáhá hostinským a pořádá školení výčepních.
Je podobné vybavování hospod zvykem i v zahraničí?
Možná, že někde ano, ale nevím o tom.
