Oproti této mimořádné ztrátě však ČSOB vykázala i jednorázové příjmy, protože rozpustila jednu miliardu korun ze svých rezerv na rizikové operace. "To umožnil pozitivní vývoj u některých rizikových úvěrů, jako například v případě VSŽ Košice," vysvětlil člen představenstva ČSOB Jan Lamser.
S postupem integrace bývalé IPB očekává banka i růst výkonnosti a zisku. Příjmy skupiny by letos podle Kavánka měly přesáhnout 20 miliard korun a čistý zisk dosáhnout šest miliard.
V polovině června by mělo být jasné, jakou hodnotu měl v době převzetí podnik IPB. "Předpokládám, že nic nebrání tomu, aby to tak dopadlo," řekl Kavánek.
Nucený správce bývalé IPB Petr Staněk a ČSOB se však zatím neshodli na arbitrovi, který určí cenu IPB v případě, že se znalci obou stran budou v názoru na cenu diametrálně rozcházet.
Jelikož se očekává, že znalec ČSOB určí cenu jako zápornou, arbitr nastoupí, když znalec nuceného správce stanoví cenu jako kladnou. Ještě výraznější růst zisku očekává Kavánek v roce 2002, kdy pominou náklady na spojení obou bank.
Mezi ně patří například náklady spojené s propuštěním zhruba 1850 zaměstnanců, o čemž v současné době vedení banky vyjednává s odbory. Redukcí má projít i počet poboček. Zatímco v současnosti má ČSOB v tuzemsku 230 poboček, cílovým stavem je podle Kavánka pokles na 178.
Naopak na Slovensku počítá ČSOB s expanzí. Současných 28 poboček hodlá rozšířit o několik desítek. V této souvislosti Kavánek nevyloučil ani akvizici na slovenském trhu.
