Co tedy považujete za priority, kterým se chcete ve zbývajícím čase do voleb věnovat jako ministr financí?
Těžko teď o něčem mluvit, nejméně dva týdny zabere, než se s financemi seznámím. K prioritám určitě bude patřit stabilizace veřejných financí v rámci možností, dořešení privatizačních záležitostí a urychlení privatizace tam, kde to půjde. Dále patrně aktivnější role státu v řešení problémů odsunutých do Konsolidační banky a v práci s jejími špatnými pohledávkami. Jedna z priorit je samozřejmě zlepšit komunikaci ministerstva financí s ostatními úřady, aby vše pokračovalo hladce. Ale žádné zásadní změny nemůžete očekávat.
Myslíte, že se povede zlepšit komunikaci, když vás nyní čekají hádky o státním rozpočtu na příští rok?
Příprava rozpočtu je standardní záležitost. Bude to složité a komplikované, každý ministr ve vládě má přirozeně své zájmy, ministr financí má zájem udržovat státní finance, a to jsou do jisté míry zájmy protichůdné. Letos se rozpočet naštěstí začal připravovat dříve než v minulých letech a tento proces má dál své zaběhané režimy.
Jestliže váš šéf Vladimír Špidla přenechal křeslo na financích vám, slíbil vám při tom něco jako stoprocentní podporu při prosazování návrhů?
Takovou garanci jsem nevyžadoval a s tím bych ani na post ministra financí nemohl vstupovat. I mezi ministerstvy financí a práce jsou přirozeně krátkodobě rozporné zájmy. Ale počítám, že budu mít politickou podporu.
Jakou očekáváte podporu? Pavel Mertlík odešel právě kvůli tomu, že ji neměl. Vy ji budete mít lepší?
Z těch rozhovorů, které jsem v uplynulých dnech vedl, čekám, že ji mít budu. Podporu sociální demokracie, vlády a samozřejmě i prvního místopředsedy vlády Špidly.
Co si představujete pod vaším záměrem urychlit privatizaci tam, kde to půjde?
Teď je těžké být konkrétní. Musí se udělat jasná analýza stavu věci, zjistit, v čem je problém a proč věci nejdou. Ale zájmem celé vlády je, aby privatizace pokračovala tak, jak byla naplánována. Musí pokračovat prodej Komerční banky, tam nevidím žádné problémy, ale pokračovat musí i další projekty.
Jestliže se má splnit plán, znamenalo by to ještě letos prodat telekomunikační firmy, do voleb prodat elektroenergetické společnosti...
To se uvidí až po analýze. To jsou tak složité věci, že nyní nelze nic slibovat. Ale pokračovat ty věci musí.
Mnozí ekonomové i mezinárodní instituce jako Světová banka či Evropská komise vidí jako jeden z největších úkolů pro českého ministra financí hlubokou reformu rozpočtu, jinak prý opět hrozí měnová krize. Váš dosavadní šéf Vladimír Špidla je ale znám spíš velkorysou výdajovou politikou. Jak budete řešit toto dilema? Pustíte se do nějaké reformy?
V tom není zásadní rozpor. Existují dvě dimenze, krátkodobá a dlouhodobá. Moje priority jsou krátkodobé, zajistit chod ministerstva financí. Samozřejmě máme problémy s veřejnými financemi, ale to jsou problémy dlouhodobé. A žádná měnová krize nám nehrozí.
Těžko teď o něčem mluvit, nejméně dva týdny zabere, než se s financemi seznámím. K prioritám určitě bude patřit stabilizace veřejných financí v rámci možností, dořešení privatizačních záležitostí a urychlení privatizace tam, kde to půjde. Dále patrně aktivnější role státu v řešení problémů odsunutých do Konsolidační banky a v práci s jejími špatnými pohledávkami. Jedna z priorit je samozřejmě zlepšit komunikaci ministerstva financí s ostatními úřady, aby vše pokračovalo hladce. Ale žádné zásadní změny nemůžete očekávat.
Myslíte, že se povede zlepšit komunikaci, když vás nyní čekají hádky o státním rozpočtu na příští rok?
Příprava rozpočtu je standardní záležitost. Bude to složité a komplikované, každý ministr ve vládě má přirozeně své zájmy, ministr financí má zájem udržovat státní finance, a to jsou do jisté míry zájmy protichůdné. Letos se rozpočet naštěstí začal připravovat dříve než v minulých letech a tento proces má dál své zaběhané režimy.
Jestliže váš šéf Vladimír Špidla přenechal křeslo na financích vám, slíbil vám při tom něco jako stoprocentní podporu při prosazování návrhů?
Takovou garanci jsem nevyžadoval a s tím bych ani na post ministra financí nemohl vstupovat. I mezi ministerstvy financí a práce jsou přirozeně krátkodobě rozporné zájmy. Ale počítám, že budu mít politickou podporu.
Jakou očekáváte podporu? Pavel Mertlík odešel právě kvůli tomu, že ji neměl. Vy ji budete mít lepší?
Z těch rozhovorů, které jsem v uplynulých dnech vedl, čekám, že ji mít budu. Podporu sociální demokracie, vlády a samozřejmě i prvního místopředsedy vlády Špidly.
Co si představujete pod vaším záměrem urychlit privatizaci tam, kde to půjde?
Teď je těžké být konkrétní. Musí se udělat jasná analýza stavu věci, zjistit, v čem je problém a proč věci nejdou. Ale zájmem celé vlády je, aby privatizace pokračovala tak, jak byla naplánována. Musí pokračovat prodej Komerční banky, tam nevidím žádné problémy, ale pokračovat musí i další projekty.
Jestliže se má splnit plán, znamenalo by to ještě letos prodat telekomunikační firmy, do voleb prodat elektroenergetické společnosti...
To se uvidí až po analýze. To jsou tak složité věci, že nyní nelze nic slibovat. Ale pokračovat ty věci musí.
Mnozí ekonomové i mezinárodní instituce jako Světová banka či Evropská komise vidí jako jeden z největších úkolů pro českého ministra financí hlubokou reformu rozpočtu, jinak prý opět hrozí měnová krize. Váš dosavadní šéf Vladimír Špidla je ale znám spíš velkorysou výdajovou politikou. Jak budete řešit toto dilema? Pustíte se do nějaké reformy?
V tom není zásadní rozpor. Existují dvě dimenze, krátkodobá a dlouhodobá. Moje priority jsou krátkodobé, zajistit chod ministerstva financí. Samozřejmě máme problémy s veřejnými financemi, ale to jsou problémy dlouhodobé. A žádná měnová krize nám nehrozí.
