S blížícím se otevřením trhu s elektřinou konkurenci, které začne v lednu příštího roku, totiž začínají výrobci proudu i ministerstvo průmyslu řešit, kdo zaplatí případné ztráty tuzemských výrobců.
Brusel nabízí komisi
Konkrétně jde o částečnou úhradu takzvaných uvízlých nákladů v energetice. Mezi ně mohou patřit například investice, které vznikly na základě nařízení státu či jeho politiky, jako bylo odsíření uhelných elektráren za desítky miliard korun.
Problém je v tom, že nyní stát trh otevře konkurenci včetně zahraniční, a část elektráren tak bude nadbytečná, aniž se investice stihly vrátit. Navíc by se musela také snížit těžba uhlí, která byla také podporovaná nastavením státní politiky.
"Otázka uvízlých nákladů v elektroenergetice se v minulých týdnech již otevřela při předstupních jednáních v Evropské unii, v rámci kapitoly Energetika," potvrdila mluvčí ministerstva průmyslu Anna Stárková. Zdroj blízký úřadu pak dodal, že evropští úředníci zemi nabídli své experty do komise, která by měla situaci v tuzemsku řešit.
"Jen u ČEZ jsme spočítali uvízlé náklady v uhelných zdrojích na 50 až 60 miliard korun," uvedl Ivan Beneš z České společnosti pro ekonomiku energetiky. Řešení uvízlých nákladů je podle něj pouze dvojí - buď vláda rozhodne, že je po určitou dobu budou platit spotřebitelé v cenách elektřiny, nebo je odečtou investoři z ceny nabízené státu za koupi firem. "Uvízlé náklady jsou totéž jako špatné úvěry bank. Je to majetek, který už nepřinese žádný zisk," vysvětlil Beneš.
Ministerstvo průmyslu nicméně zatím neví, zda vůbec uvízlé náklady země uzná, a případně jakou formou by se hradily. Pokud by totiž stát zavedl například přirážku k ceně elektřiny, musely by ji platit i zahraniční firmy, které k nám budou moci od ledna proud dovážet. "Analyzujeme situaci a po vyhodnocení se uvidí. Nemůžeme vyloučit, že k nějaké úhradě uvízlých nákladů dojde. Možná až se otevře trh, možná se tím bude vláda zabývat už letos na podzim a možná také nikdy," sdělila mluvčí Stárková.
Uvízlé náklady, které se mohou splácet i více než deset let, nejsou ve světě nic neobvyklého, kromě legislativy Evropské unie s nimi počítají i zákony USA. Z evropských zemí je před liberalizací trhu uznalo různými formami například Španělsko, Nizozemsko, Rakousko či Německo.
Horníci nejsou rukojmí
Stát by měl nicméně podle nezávislého Energetického regulačního úřadu problém uvízlých nákladů řešit co nejdříve. ČEZ se totiž v obavě, že po otevření trhu konkurenci ztratí některé zákazníky, a bude tak muset zavřít část uhelných elektráren, začal již na úřadu dožadovat úpravy ceny elektřiny. Ta by se měla především blížit struktuře ceny, jakou mají energetické firmy z Německa, z nichž má ČEZ největší strach. Jejich cena obsahuje vysoký podíl za služby v sítích a nízký za samotnou elektřinu, což jim umožňuje lépe konkurovat vůči malým lokálním výrobcům, ale hlavně dovozům.
"Změnit uměle konstrukci ceny elektřiny je neobhajitelné a přineslo by to efekt právě jen společnostem, které jsou schopny zároveň poskytovat služby," reagoval šéf odboru regulace Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček. Takových velkých energetických firem je však u nás kromě ČEZ pouze šest. "Ostatní výrobce bychom tak odsoudili ke krachu, v případě firem s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla pak k rapidnímu zdražení tepla," dodal Němeček.
Zdroje blízké regulačnímu úřadu soudí, že ČEZ si výhrůžkou uzavření některých elektráren bere jejich zaměstnance a potažmo i horníky jako rukojmí, aby si vytvořil lepší pozici před privatizací a otevřením trhu konkurenci. "Nemůžeme prostě manipulovat s cenou elektřiny. Pokud by však stát rozhodl, že máme určité investice zohlednit, pak to udělat můžeme," uvedl zdroj.
ČEZ ale podle mluvčího Ladislava Kříže soudí, že nastavení ceny po otevření trhu je jediný způsob, jak se vyhnout riziku uvízlých nákladů.
