Vedle rozhodnutí o Komerční bance se nadprůměrně pozitivního ohlasu ze strany 26 porotců oslovených Institutem ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy dočkal ještě zákon o exekutorech nebo novela zákona o ČNB.
Výběr Société Générale, která za šedesát procent akcií Komerční banky zaplatí 40 miliard korun, dostal od poroty 199,08 bodů z tří set možných. „Privatizace poslední banky z ‚velké čtyřky‘ byla doprovázena jednoznačně pozitivními reakcemi. Panuje všeobecné přesvědčení, že jí stát prodal slušné bance za slušné peníze. Jedinými námitkami, které se ohledně privatizace vyskytly, byla neprůhlednost samotného výběru, respektive poskytnutí dalších garancí státu za špatné úvěry až ve výši dvacet miliard korun,“ píší autoři studie v komentáři.
Na zákonu o exekutorech ocenili ekonomové snahu vlády posílit postavení věřitelů, novela zákona o centrální bance zase sbližuje tuto právní úpravu s normami Evropské unie a posiluje nezávislost ČNB na vládě.
Naproti tomu s ostrou kritikou se setkala novela stavebního zákona, která měla umožnit vyvlastňování pozemků a kterou nakonec zamítl parlament. Ta skončila se známkou -48 bodů, přičemž nejhorší možný výsledek byl -300.
Za nejméně užitečný zhodnotila porota záměr vlády zavést přiznání z přírůstku majetku, jenž oznámkovala -49,35 bodu. „Až na výjimky velmi negativně přijatý návrh zákona. Většina odborníků s ním nesouhlasí, považuje ho za zbytečný. Někteří se vyjádřili, že tato podoba zákona je populistická a neznamenala by zásadnější změnu v procesu monitorování majetku nejvyšších příjmových skupin a navíc by nevedla ani k zvýšení daňových příjmů,“ konstatuje zpráva.
