Předseda ODS Václav Klaus navíc tvrdí, že vláda na sestavení rozumného rozpočtu již rezignovala. "Případné rozpočtové provizorium se tak pro ni stává přijatelnou věcí," říká Klaus.
Pro Klause je však takové provizorium nemyslitelné, a tak navrhuje, že v případě hrozby provizoria bude ODS iniciovat jednání o rozpočtu s dalšími politickými partnery.
S kým konkrétně, však zatím odmítá říct. "ODS je připravena iniciovat jednání, záměrně neříkám, zda s opozicí, či neopozicí," dodává. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda to však vidí jinak.
"Čtyřkoalice nebude hasičem v případě, že se ODS a ČSSD politicky rozhádají," říká. Podle něj mezi oběma stranami platí opoziční smlouva a do té doby, než bude vypovězena, není o čem jednat.
Ministři chtějí větší rozpočty
Málo peněz na důchody, méně přijatých vysokoškoláků či zmrazení mezd v řadě státních institucí: tak by podle výhrůžek ministrů Zemanova kabinetu mohlo vypadat hospodaření státu v příštím roce. Ministři totiž takto popisují situaci ve svých resortech v případě, že ze státního rozpočtu nedostanou více peněz, než kolik činí prozatím navrhované příděly.
Jejich požadavky, které se včera začaly hromadit na ministerstvu financí, však převyšují možnosti státní pokladny celkem o několik desítek miliard korun Ministerstvo financí přitom odmítá, že by výdaje mohly dále růst, opozice v parlamentu dokonce hovoří o nutnosti škrtů v zájmu zachování stability celé české ekonomiky.
Nové požadavky resortů pravděpodobně zůstanou podle ministerstva financí z velké míry neuspokojeny. "Veškeré požadavky nad rámec limitů, které resorty dostaly, bychom neměli brát v úvahu. Bude-li vláda chtít někomu přidat, musí především jinde ubrat," řekl včera první náměstek ministra financí Eduard Janota.
Opoziční politici i ekonomové již nyní vládu kritizují za příliš nafouknuté příjmy. Podle Janoty je však teoreticky možné příjmovou stranu rozpočtu ještě mírně navýšit.
"Výběr daní se zlepšil a máme vyšší inflaci, která může ovlivnit inkaso daně z přidané hodnoty," uvedl. "Ale já osobně bych další navyšování příjmů nedoporučoval, protože byly postaveny na hraně možného. Naopak, pokud se inkaso daní zlepší, budou pouze reálnější čísla, která už jsou na stole," dodal Janota.
Dodatečné požadavky ministrů zřejmě vyzní naprázdno i proto, že vláda již před dovolenou schválila, že celkové výdaje rozpočtu nemají převýšit 744 miliard korun, s tím, že má-li se někomu přidat, jinému se musí ubrat.
Druhým důvodem je, že požadavky opozice nutí vládu přemýšlet spíš o dalších úsporách. Předseda ODS Václav Klaus včera kritizoval vládu, že "rezignovala na jakékoli úsilí na sestavení a přijetí kvalitního rozpočtu na příští rok", a vyzval k přípravě "střízlivého, realistického a ekonomicky únosného rozpočtu".
Zda se strany na nějakém rozpočtu dohodnou, to ovšem stále není jisté. Klaus se sice chce vyhnout situaci, kdy rozpočet schválen nebude, ale postoje politických stran k dohodě zatím nevedou. Pak by vláda hospodařila podle letošního rozpočtu a musela by vystačit s méně penězi, než kolik navrhuje ve svém plánu.
