V souladu s předchozími dohodami má vláda odsouhlasit rozdělení aktiv bývalé IPB. Na ně loni poskytla neomezenou garanci a nyní by na základě tohoto slibu měla schválit zaplacení první porce těchto záruk. Další platby do rukou nového vlastníka - Československé obchodní banky - budou následovat.
"Platí předpoklad, podle něhož by řešení případu IPB mělo mít na veřejné rozpočty dohromady dopad zhruba devadesát miliard korun," uvedl včera první náměstek ministra financí Eduard Janota.
Československá obchodní banka získá od státu v první vlně 46 miliard korun za ztráty z nejhorších aktiv bývalé IPB. Naopak mimo režim státní záruky budou vyčleněna kvalitní aktiva za 105 miliard korun, která si ČSOB ponechá a za která již žádnou kompenzaci nebude požadovat.
O tom, jak bude rozdělen zbytek aktiv za 137 miliard korun, se může podle nových dohod ještě rok vyjednávat. Spuštění této části plánu nestojí podle ČSOB nic v cestě. "Vláda pouze upřesňuje technické řešení toho, k čemu se zavázala v loňském roce při řešení krize v IPB," uvedl ředitel komunikace ČSOB Milan Tománek.
Dořešení případu se ovšem komplikuje čerstvým verdiktem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, na který vláda minulý měsíc čekala a kvůli němuž jednání odložila. "ÚOHS již ve věci rozhodl," potvrdil mluvčí úřadu Kristián Chalupa, ale odmítl sdělit, s jakým výsledkem.
Zdroje z vládních kruhů i z ČSOB potvrzují, že úřad zamítl část garancí jako nepřípustnou veřejnou podporu. Jde o částku, kterou by ČSOB měla podle loňských smluv platit nucenému správci a bývalým akcionářům IPB a již se vláda zavázala kompenzovat.
Vzhledem k celkovému objemu záruk však jde o malou sumu, odhadovanou na několik miliard. Není navíc dosud jisté, zda ČSOB skutečně bude muset bývalým akcionářům něco platit.
