Pokud projde Bushův návrh Kongresem, přesáhne celková výše státní finanční pomoci od začátku teroristických útoků sto miliard dolarů. Kongres totiž už odsouhlasil čtyřicetimiliardový nouzový balík a následně i patnáct miliard na podporu aerolinek.
S prezidentovým záměrem vyjádřili předběžný souhlas už i zástupci opoziční Demokratické strany a šéf centrální banky Alan Greenspan. Podle Greenspana by ovšem měl mít podpůrný balíček jen omezenou platnost, na jeden nebo dva roky. Demokraté zase upozorňují na to, že příliš vysoké státní výdaje by mohly předznamenat návrat k deficitnímu hospodaření a způsobit v budoucnu rozpočtové problémy.
Co například obsahuje Bushův plán?
- Urychlení některých daňových škrtů, které jsou součástí už schváleného desetiletého projektu na snížení daní v souhrnné výši 1,35 bilionů dolarů. Konkrétně snížení daně z příjmů o jedno procento, které mělo původně přijít až v roce 2004, by mělo vstoupit v platnost už od roku 2002.
- Prodloužení lhůty, během které mají nezaměstnaní nárok na podporu. Toto období je nyní dlouhé 26 týdnů, uvažuje se o jeho rozšíření o dalších 13 týdnů.
- Zrychlení odpisů má podpořit investice ve firmách.
- Zvýšení minimální hodinové mzdy až o 1,50 dolaru. Minimální sazba je v současnosti 5,15 dolaru.
Podle ministra financí O'Neilla narušily teroristické útoky vážným způsobem fungování amerického hospodářství, které se s obtížemi potýká již delší dobu. Proto je podobný stimul pro Spojené státy nezbytný. "Spotřebitelé zůstali doma a v důsledku toho se teď zdá být jisté, že až se sečtou čísla za třetí čtvrtletí, naše ekonomika vykáže pokles," řekl O' Neill.
Vzápětí ministr ještě dodal, že HDP bude zřejmě klesat i ve čtvrtém čtvrtletí a nelze vyloučit ani ztrátu v prvních třech měsících roku 2002. Takový propad v devíti po sobě jdoucích měsících zažily USA naposledy v letech 1990-91. Od té doby země prožívala rekordní expanzi.
