Podle Haina musí ostrovní království vstoupit do Evropské měnové unie až to bude v zájmu britské ekonomiky. "Jak můžete stanovit nějaký umělý termín a pak sledovat, zda hospodářské zájmy Británie jsou s tímto termínem v souladu? Takovou cestou nepůjdeme," zdůraznil.
Přestože ministr v těchto dnech zahájil kampaň, která má konzervativním Britům přiblížit výhody společné měny, vstoupit do EMU teď by podle něj nebylo rozumné.
Velká Británie je totiž schopna projít díky své samostatnosti v měnové politice nynějším ekonomickým útlumem lépe než eurozóna, uvedl ve čtvrtek Hain v rozhovoru pro Sky Television.
Domnívá se, že Evropská centrální banka je ve snižování úrokových sazeb, potřebném pro odvrácení ekonomické recese, mnohem pomalejší než centrální banky Británie a USA. V tom mu dávají za pravdu i mezinárodní experti.
Británie může opustit Evropskou unii
Britští euroskeptici dostali ve čtvrtek do ruky další argument. Podle studie renomovaných ekonomů Briana Hindleye a Martina Howa z Institutu pro ekonomické záležitosti by vystoupení ostrovního království z Evropské unie ekonomiku země nijak výrazně nepoškodilo.
Možná by si Britové dokonce i mírně polepšili. Úvahám o ekonomické sebevraždě odtržením od evropského společenství se do cesty postavil vážný argument.
Studie odborníků vyšla v týdeníku The Economist. Ekonomové poukazují na to, aby setrvání v Evropské unii i zavedení společné měny euro musí být posouzeno na základě politických a ne ekonomických důvodů.
Řada "eurofilů" argumentuje tím, že Británie musí vydržet politické nepříjemnosti členství v EU, aby mohla využívat údajných ohromných ekonomických výhod.
Studie ale po pečlivém porovnání zisků a ztrát z hypotetického vystoupení země z Evropské unie došla k závěru, že ekonomický dopad bude menší než plus mínus jedno procento hrubého domácího produktu.
Za měřítko si přitom ekonomové vzali nejhorší možný scénář: že by země EU po odtržení Velké Británie začaly ostrovy bojkotovat a na jejich zboží uvalily plná dovozní cla. Jak připouštění, takové řešení je velmi málo pravděpodobné.
Autoři nejprve spočetli, že zrušení nákladné a absurdní Společné zemědělské politiky by Británii uspořilo půl až jedno procento HDP. Ztráta v zahraničním obchodě kvůli dovozním clům na britské zboží by hospodářství připravila o 0,75 procenta HDP. Průměrně šestiprocentní cla by totiž utlumila silná libra.
Všechny ztráty by pak vyrovnalo odbourání britských cel na dovoz zboží ze zemí mimo unie. Království může využít možnosti nových obchodních dohod, nebo svůj obchod jednostranně liberalizovat.
Největší obavy zůstávají z posledního ekonomického problému - dopadu na zahraniční investice. Už teď ale Británie v zahraničních investicích díky větší deregulaci trhu práce získává mnohem větší podíl investic než země EU a tak není nijak jisté, že by pokles investic vůbec nastal.
