Princip nových fondů měl spočívat v tom, že firma či skupina firem založí svou „penzijní společnost“ a nabídne zaměstnancům příspěvek na stáří. Bude-li zaměstnanec souhlasit, přidá příspěvek ze svého. Penzijní společnost by pak svěřila vybrané peníze do správy profesionální investiční či pojišťovací společnosti s licencí ministerstva financí či Komise pro cenné papíry.
Vizi ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly však v parlamentu podpořili vedle sociálních demokratů jen komunisté. „Je to řešení staré třicet až čtyřicet let,“ protestovala před časem například stínová ministryně práce za ODS Libuše Benešová.
Odpůrci nového typu fondů třeba upozorňovali, že by se zaměstnanci nedoborovlně více připoutali k firmě nebo že by společnosti do fondů přispívaly na úkor mzdových výdajů.
Nejsilnější výhrady však zaznívaly k dozoru nad hospodařením. „Fond by si mohl založit prakticky každý a neumím si představit funkční dozor nad tak velkým počtem subjektů,“ řekl například šéf Penzijního fondu České pojišťovny Ivo Foltýn.
