Letošní srpnový výkon průmyslových podniků navíc při porovnání s loňskem znevýhodňuje menší počet pracovních dnů.
Po očištění o tento vliv činí výpadek produkce devět desetin procenta, přičemž bez povodní by dokonce průmysl stejným tempem vzrostl."To je sice kladné číslo, přesto nejnižší v letošním roce. Je tedy zřejmé, že povodně nejsou jedinou příčinou srpnového poklesu. Hlavní příčinou je kombinace stále relativně slabé poptávky v zahraničí, zpomalení růstu domácí poptávky a vliv nadměrného zhodnocení kurzu koruny," vypočítívá David Marek z Patria Finance.
Pokles zaznamenal tradičně kožedělný průmysl, tentokrát se k němu přidala i výroba dopravních prostředků, strojů a zařízení a potravinářský průmysl včetně zpracování tabáku.
"I když, dle mého úsudku, jde o náhlý výkyv, s nižšími výkony automobilového průmyslu se budeme muset v blízké budoucnosti smířit," míní Miroslav Brabec z Raiffeisenbank. Podle něj povodně zhoršily dopravní obslužnost a fungování vztahů mezi dodavateli a odběrateli ukáží až zářijové výsledky.
"Naše čerstvě snížená předpověď na čtyři procenta celoročního růstu průmyslu v letošním roce je stále aktuální," dodává Brabec.
I přes pustošivé záplavy si růst udržela výroba elektrických a optických přístrojů, gumárenství, energetika a dřevozpracující průmysl.
"Vývozcům nepřidá ani posílení kurzu koruny. Ve srovnání s loňským srpnem byla letos koruna o necelých deset procent silnější vůči euru a téměř o sedmnáct procent silnější vůči americkému dolaru. Prozatím však dopady do produkce a vývozu nejsou příliš viditelné, co se týče průmyslu jako celku," míní Marek.
