"Zaměřili jsme se hlavně na to, jak zacelit díry, jimiž státu utíkají samospádem desítky miliard korun. Jedná se o zneužívané sociální dávky, nemocenskou, ale i třeba podporu stavebního spoření, která je často využívána na úplně jiné věci než pořízení bydlení," říká jeden z autorů reformy.
Větší část ze zmíněných 60 miliard korun chce stát získat úsporou ve výdajích. Dalších 15 miliard má přinést zvýšení daní.
Kabinet Vladimíra Špidly se v neděli sejde v Kolodějích a bude o reformě poprvé diskutovat. Schválit by ji měl o týden později. Sobotkův návrh se pravděpodobně stane ostrým politikem.
Autoři očekávají, že na silný odpor narazí některé záměry i uvnitř ČSSD. Například ministr práce Zdeněk Škromach si nedokáže představit, že by ušetřil více než 4 miliardy. Sobotkův návrh přitom počítá ve Škromachově resortu s úsporami v řádu desítek miliard.
| Jak stát ušetří |
|
- přísnější systém nemocenských |
První dva dny nemoci nedostane na nemocenské vůbec nic, první tři týdny nemoci by pak měl platit lidem zaměstnavatel. Neschopenku by měli v budoucnu právo dávat jen lékaři, kteří budou mít od státu licenci.
Firmy budou naopak za své zaměstnance odvádět jen polovinu současného nemocenského pojištění. Dosud platí za každého zaměstnance 3,3 procenta jeho hrubého platu.
Pokud by platily lidem první tři týdny nemoci, snížil by se jim odvod na 1,5 procenta. Při výpočtu výšky nemocenské by navíc měla mnohem větší roli než dnes hrát výška platu.
Skončit by také měly časy, kdy si pro sociální dávky přijede v mercedesu podnikatel, který papírově vykazuje velmi nízké příjmy. "Lidé, kteří budou žádat o sociální dávky, by měli mít povinnost prokazovat majetek. Je to součást jejich životní úrovně," říká ministr práce Zdeněk Škromach.
Stát také znepříjemní život těm, kteří se dlouhodobě vyhýbají práci a spokojují se jen se sociálními dávkami. "Uvažujeme, že tito lidé by přišli o sociální dávky a dostávali by jen jisté existenční minimum," říká další z autorů reformy. Klíčovým motivem je dostat co nejvíce lidí do práce.
Reforma daní se nejvíce dotkne majitelů domů a bytů. Daň z nemovitostí by se v budoucnu měla počítat z jejich hodnoty, nikoliv jen z velikosti a místa jako nyní. Místo desetikorun či nejvýše stokorun, které zaplatí majitel průměrného domku za milion korun nyní, by byl povinen státu platit tisíce korun.
Lidé se také musí připravit na to, že od základu daně už nebude možné odečítat odpočitatelné položky. Jedinými výjimkami by měly zůstat úroky z hypoték a stavebního spoření.
Sobotkův úřad však chce skoncovat s dotací úroků u hypoték a podporu stavebního spoření podmínit tím, že lidé uspořené peníze využijí skutečně na pořízení bydlení.
Na vyšší spotřební daň se pak budou muset připravit kuřáci, motoristé a milovníci tvrdého alkoholu. Uleví se naopak firmám.
