"Mohlo být ještě hůř. Česko se zatím téměř vyhnulo recesi, ke které dochází v eurozóně," upozornil ekonom Stan Rudčenko, poradce bývalého guvernéra centrální banky Josefa Tošovského.
Dobrý dojem z růstu české ekonomiky při depresi okolních zemí však kazí fakt, že ji částečně při životě udržovala svým utrácením vláda a její letošní hospodaření skončí s rekordním schodkem kolem 50 miliard korun. Také celkový dluh země se vyšplhal na rekordních 350 miliard korun.
Zklamání letos přinesla privatizace velkých státních podniků. Prodeje, například ČEZ a osmi distribučních firem, Unipetrolu, Českého Telecomu či uhelných společností, měly vládě vynést přibližně 280 miliard korun, jenže jeden krach stíhal druhý a kabinet si na své konto připisoval spíše dluhy za práci privatizačních poradců.
Špatný rok měli i tuzemští exportéři včetně vůbec největší firmy u nás, Škody Auto. Boj se sílící korunou vzal vývozcům hodně sil a zisků. A to i přesto, že centrální banka vynaložila na zkrocení koruny 70 miliard korun.
Na druhou stranu se díky silné koruně ulevilo peněženkám lidí, kteří v létě rádi cestují. Jestliže podniky začátkem léta úpěly kvůli koruně, pak v srpnu přišla další rána. Povodně. Účet za jejich řádění v ekonomice zní: minus osmdesát miliard korun.
Rok 2002 poznamenaly nepovedené privatizace
Ekonomové by mohli začít nazývat rok 2002 rokem nepodařených privatizací. Tolik nezdarů na poli odstátňování česká ekonomika ještě nezažila. Možná to bylo příliš velké sousto. Na letošní rok si kabinet Miloše Zemana naplánoval do té doby odkládané prodeje velkých síťových odvětví a za doby jeho vlády nabobtnalého průmyslového holdingu Unipetrol.
Nejdříve vláda musela vzdát svůj plán získat za prodej elektroenergetiky 200 miliard korun. Když pak za nečekaně vysokou cenu prodala plynárenský Transgas a všech osm distributorů, zdálo se, že se privatizační karta obrací k lepšímu.
Jenže pak se privatizační transakce jedna za druhou rozpadly v rukou nové vlády Vladimíra Špidly: v září Unipetrol, v listopadu Český Telecom. Nepodařilo se odstátnit ani uhelné společnosti a nezdarem skončil i pokus znovu prodat Vítkovice Steel, které musel stát zachraňovat.
Problém nedokončených privatizací vidí nezávislý analytik Stan Rudčenko v tom, že vláda neměla jasno, co vlastně chce prodávat v prvé řadě, a na co se tedy má soustředit. Neúspěšný prodej Telecomu je pak podle něj spíše odrazem celosvětového poklesu zájmu o telekomunikace. "Celá telekomunikační bublina splaskla," řekl.
Privatizace státních firem nicméně dříve či později stejně skončí a mnohem zajímavější jsou podle Rudčenka soukromé prodeje podniků. "A ty se urychlily, jsou zajímavější než velké sexy dealy."
Rok 2002 si představovali lépe i průmyslníci. "Mezi podniky není dobrá nálada. Připomíná mi to začátek devadesátých let, je taková nejistota," říká šéf elektrárenské společnosti ČEZ Jaroslav Míl. Jeho firmě se letos nepodaří naplnit plán na ovládnutí distribuce elektřiny.
O nedobrém roku hovoří i poslanec a bývalý náměstek ministra financí Jan Mládek, ale připomíná, že mohlo být i hůř: "Letošek byl poznamenán politickou nejistotou, a to kvůli výsledkům voleb a blížícímu se referendu ohledně našeho vstupu do EU. S přihlédnutím k problémům ekonomik okolních zemí, hlavně Německa, však za této situace výsledky hospodářství nejsou zase až tak špatné."
Velké otazníky letos přinesli i zahraniční investoři a jejich podniky u nás. Začaly se totiž objevovat první případy odchodů firem za levnější pracovní silou dále na východ nebo nenaplněných projektů. Tím byl například brněnský Flextronix, který letos propustil tisíce lidí a de facto oznámil konec svého dalšího fungování u nás.
Neobjevil se ani žádný nový velký investor. Šéf vládní agentury pro zahraniční investice CzechInvest Martin Jahn je i přesto spokojen. "Ti, kteří už tady jsou, znovu investují své zisky a expandují na našem území. Máme i řadu projektů na nová technologická centra, což je dobrý posun investic od kvantity do kvality," pochvaluje si. Celkový příliv zahraničních investic byl podle něj rekordní a za tři čtvrtletí roku dosáhl sedmi miliard dolarů (asi 214 miliard korun).
