Auditor banky Deloitte & Touche, dlouho varoval, že úvěry akcionářům dosahují zhruba 5,5 miliardy korun a představují pro banku značné riziko.
Když se nepodařilo nalézt strategického partnera, rozhodla se banka řešit problém rozprodejem lukrativních společností ze skupiny. Prodej Investiční společnosti Union vynesl podle neoficiálních informací zhruba 100 milionů korun, ale v případě největšího penzijního fondu v zemi, Vojenského otevřeného, zaplatil Winterthur za fond zhruba 2,6 miliardy korun.
Prodej z počátku roku 2001 pomohl bance, respektive jejím akcionářům, splatit část úvěrů a banku dočasně posílit. Rozprodej dceřiných firem na vyřešení všech problémů ale nestačil.
Banka usilovně hledala strategického partnera. Italská finanční skupina Invesmart strategickým partnerem nebyla, a její šéf Paolo Catalfamo se tím netajil. Jejich plán byl banku převzít pokud stát pomůže s řešením části problémů.
Italové vstoupili do banky zajímavě. Místo platby akcionářům za akcie měl Invesmart splatit jejich dluhy u Union banky, a to ve výši bezmála tří miliard dolarů. Pokud by akcionáři Union banky své dluhy spláceli, nebyla by v takokých problémech a na prodeji akcií Invesmartu mohli vydělat.
Invesmart nyní pracuje na plánu záchrany Union banky a tvrdí, že jedná s potenciálními investory. Invesmart původní transakci s akcionáři nevypořádal a v případě definitivního krachu banky, jim asi předá akcie zpět i s jejich miliardovými dluhy u banky.
