Problémem může být podle deníku Financial Times fakt, že jen málokdo si přesně uvědomuje, jak je země hospodářsky "rozložená" a jak tento její stav zlepšit. Plán, jak zrekonstruovat po válce ekonomiku Iráku, stále ještě chybí.
Poslední odhad stavu irácké ekonomiky provedl Mezinárodní měnový fond před 20 lety. Světová banka jí přestala půjčovat peníze v roce 1973, a to paradoxně proto, že tehdejší vysoké ceny ropy zvýšily příjmy Bagdádu z této suroviny natolik, že země přestala splňovat kritéria pro získávání finanční pomoci.
Irák však tehdejší zlaté časy doslova promarnil. V té době sice vzrostla životní úroveň obyvatelstva, ale pak přišla válka s Íránem a země se začala rychle zadlužovat.
Zkorumpovaná vláda a sankce po válce v Zálivu znovu snížily životní úroveň. Hrubý domácí produkt na hlavu do současnosti klesl o dvě třetiny. Zemi sužuje i vysoká, šedesátiprocentní inflace.
Podle odhadů Economist Intelligence Unit činí nyní HDP Iráku zhruba 30 miliard dolarů ročně. Z toho dvě třetiny pocházejí z vývozu ropy. Od zvýšení vývozu ropy po zrušení sankcí po pádu Husajnova režimu si nyní všichni hodně slibují. Jenže to zřejmě nebude tak jednoduché.
"Direktivní ekonomika s propadajícím se zemědělstvím, v podstatě žádné reálné investice od roku 1982, neexistující bankovní systém. To všechno bude muset být zrekonstruováno. Ale v tom případě nevidím šanci, že by všechny tyto problémy ropa dokázala rychle vyřešit," uvedl šéf washingtonského centra pro Strategické a mezinárodní studie Anthony Cordesman.
Některé vrty v Iráku již teď hoří. Ale i bez těchto škod podle analytiků potrvá několik let a bude třeba investic okolo pěti miliard dolarů ročně, než se podaří zvednout produkci ze současných 2,5 milionu barelů denně na úroveň z let před rokem 1991, tedy na 3,5 milionu barelů.
Navíc se klidně může stát, že i když Irák bude mít z ropy vyšší zisky, obyvatelé jeho země z toho nebudou mít žádný užitek. Obrovské dluhy, které Husajn nadělal, totiž mohou všechny peníze navíc spolknout.
Podle studie CSIS činí celkové irácké reparace Kuvajtu 320 miliard dolarů. Tyto platby "spolknou" již nyní 25 procent iráckých příjmů z ropy. A to má země ještě zahraniční dluhy a další závazky ve výši 62 až 130 miliard dolarů. I ty bude třeba splácet.
