Rozšíření seznamu již dříve státem podporovaných podniků o třineckou ocelárnu nebude podle evropských vyjednavačů možné.
"Evropská komise lituje, že se nepodařilo českou vládu odradit od tohoto rozhodnutí, ačkoli jí dávala jasně najevo, že jde o slepou uličku. Komise vždy říkala, že to je beznadějný, předem ztracený boj," připomněl bruselský expert blízký tomuto tématu.
Oficiální stanovisko vyjednavače EU pro českou republiku Rutggera Wisselse pak bylo jen o něco méně kategorické.
"Neznáme zatím podrobnosti české žádosti, můj první dojem však je, že to nebude možné. Už jsme to zkoumali dříve a výsledek byl jasný - Třinec na tento seznam prostě nejde zařadit," řekl Wissels pro ČTK.
Proč chce stát Třineckým železárnám pomáhat? Ministr průmyslu Milan Urban argumentoval tím, že firma, zaměstnávající pět tisíc lidí na nezaměstnaností sužované severní Moravě, by bez státního zásahu nemusela přežít.
Ještě minulý týden přitom jeden z majitelů Třineckých železáren Tomáš Chrenek prohlásil, že firma je velmi zdravá a persektivní i bez pomoci a splácí bez problémů vešekeré své závazky.
"Prohlášení ministerstva průmyslu nemohu komentovat," reagoval Chrenek.
Urban vládě navrhl, aby stát zaplatil ocelárnám jejich dvoumiliardové dluhy a své rozhodnutí včetně podkladů poslal k definitivnímu verdiktu do Bruselu.
Rozhodnutí vlády ale bylo nakonec méně odvážné. Pomoc nedodmítla, ale nejprve žádá Evropskou komisi, ať dá definitivní stanovisko.
Evropští odborníci soudí, že šlo o šalamounské rozhodnutí: kabinet nechtěl pomoc přímo odmítnout a nechal nesouhlas jen na Bruselu.
