ODS naopak celou svou strategii zatím na předčasných volbách postavila. "Když si vládní politici domyslí možné šachové partie až do konce, uvědomí si, že pád té vlády je nejhorší varianta, která by mohla nastat," míní například politolog Ivan Gabal.
"Vidím šance této vlády na přežití v poměru 4:1. Myslím, že poslanec Josef Hojdar je v izolaci a že se nakonec přikloní k většině," dodává Gabal.
S Gabalem se téměř dokonale shodují i finanční analytici z londýnské City, kteří sledují vývoj na českém trhu. Na jejich odhadech je přitom závislý osud desítek miliard, které do Česka investují.
"Špidlovy šance odhaduji tak na sedmdesát procent ku třiceti," říká Jonathan Stein, analytik Economist Intelligence Unit, institutu blízkého prestižnímu časopisu The Economist.
Velmi obdobně mluví i Dwyfor Evans z londýnské Bank of America: "Špidlovy šance jsou tak 60 až 70 procent. V každém případě ale ve střední Evropě klesají šance na prosazení jakýchkoli reforem."
Sám Špidla tento týden před poslanci připustil, že i při částečném neúspěchu reformy nemusí jeho vláda nutně padnout. I kurzy sázkových kanceláří, kde lidé sázejí na budoucnost Špidlovy vlády desetitisíce korun, se přiklánějí spíš k tomu, že přežije.
Šance ODS svrhnout Špidlu jsou malé
Pokud ODS dodrží své slovo a nevstoupí do vlády se sociální demokracií, blíží se možnost předčasných voleb nule. A tak stoupá šance Špidlova kabinetu na přežití.
Opoziční ODS je v tuto chvíli jedinou parlamentní stranou, která by po případném pádu vlády Vladimíra Špidly mohla vydělat na předčasných volbách. To lze považovat i za jeden z důvodů, proč má Špidlův koaliční kabinet v tuto chvíli slušnou šanci na přežití.
Jednoduchá parlamentní matematika totiž říká: konec této vlády by znamenal, že by se ODS musela už teď začít podílet na vládní zodpovědnosti. A něco takového Topolánkova strana zatím jednoznačně odmítá.
ODS chybí 62 hlasů
Demise vlády sama o sobě ještě předčasné volby neznamená. Podle ústavy musí následovat ještě tři neúspěšné pokusy o sestavení nové vlády. Ale je tu ještě jedna možnost, známá z přelomu let 1997-1998 po dramatickém pádu Klausovy druhé vlády: okamžitá dohoda hlavních politických stran na volbách předčasných pomocí zvláštního ústavního zákona.
Jenže na ten je ve sněmovně potřeba minimálně sto dvaceti hlasů: "ODS má jen padesát osm poslanců a sama předčasné volby vyvolat neumí," říká předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý.
Získat šedesát dalších hlasů ve sněmovně se pro ODS zdá jako nesplnitelný úkol. Volby si rozhodně nemůže přát ČSSD - podle posledního průzkumu STEM ztrácí na ODS celých patnáct procent. (ODS jich má dvaatřicet.) Do voleb se jistě nepohrne ani Unie svobody, dlouhodobě přežívající pod pěti procenty nutnými pro vstup do sněmovny.
Jen ČSSD a unie mají ve sněmovně dohromady osmdesát hlasů - na předčasných volbách by se tak museli shodnout všichni zbylí poslanci ODS, KSČM i KDU. Ale komunistům ani lidovcům průzkumy žádné zlepšení nenaznačují.
Topolánek s ČSSD nemůže
"Nová" vláda by teoreticky mohla mít podobu menšinové vlády ČSSD s podporou komunistů. (Současné vedení strany se něčemu takovému velmi urputně brání.) Žádná jiná sestava se pak už neobejde bez účasti ODS - buď přímé anebo alespoň v podobě podpory či tolerance.
Špičky ODS až doteď jakoukoliv velkou koalici, která by měla jiný úkol než přivést zemi k předčasným volbám, odmítaly. Poslední vyjádření už tak jednoznačná nejsou: "Pokud s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě uspějeme, budou zahájena všestranná jednání, kterých se účastníme, ale předvídat konec se nikdo neodvažuje," říká Vlastimil Tlustý, jakékoliv úvahy o možné spolupráci s ČSSD - stejně jako lídr strany Mirek Topolánek - odmítá jako "předčasné spekulace".
"Topolánek těžko může do něčeho takového jít," míní jeden ze spolupracovníků Mirka Topolánka. "Jde o jeho důvěryhodnost: celou dobu se přece velmi důsledně snaží distancovat od časů opoziční smlouvy."
