Tak vstřícného kroku v daňové oblasti se české firmy nedočkaly od roku 1999. Pomohou si také rodiče. Za každého potomka si budou moci odečíst od daňového základu 25 560 korun ročně, což je o 2040 korun více než dnes.
Lidé však ušetřené peníze vrátí státu jinde. Jednak odvedou více formou vyšších spotřebních daní z pohonných hmot, alkoholu a cigaret, což jsou změny. O tom poslanci rozhodli ještě před snížením podnikových daní.
Druhým způsobem, jak si vláda chybějící peníze vybere, je zvýšení daně z přidané hodnoty za telefony a další služby. Tento zákon poslanci definitivně schválili již v úterý. Podnikům však Špidla a jeho ministři slibují pokračovat ve snižování daní a při vybírání peněz do státní pokladny je zatěžovat čím dál méně.
Povzbuzeni triumfem, kdy vláda přežila hlasování o nedůvěře a prosadila celý balík jedenácti reformních zákonů, ministři mluvili o celé řadě svých dalších plánů. Jedním z nich je snižování "vedlejších nákladů práce", jak zní dohoda koaličních partnerů pro druhou vlnu reformy veřejných financí.
Tento bod dává firmám naději na menší odvody na sociální pojištění či na jiné platby, které musí platit z hrubých mezd svých zaměstnanců. Koalice slibuje do roka proměnit tento záměr v konkrétní zákon. "Tyto změny by už měly ovlivnit rozpočet na rok 2005," uvedl šéf rozpočtového výboru sněmovny a ekonomický vyjednavač lidovců Miroslav Kalousek.
O pokračování reformních změn mluví i ministr financí Bohuslav Sobotka, podle nějž musí česká vláda tímto zohlednit "konkurenceschopnost české ekonomiky". Slovensko chce snížit podnikovou daň na devatenáct procent.Maďarsko tento měsíc začalo mluvit o tom, že podnikovou daň sníží dokonce až na šestnáct procent.
Poslanci v této souvislosti vzali zpět návrh vlády, podle něhož se zahraničním investorům užívajícím v Česku daňových prázdnin měl ztížit převod zisků do jejich domovské země. Tento bod, který se setkal se silným odporem investorů i zahraničních obchodních komor, poslanci nakonec vypustili.
