Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že za přístroj vydá nemalé peníze a že něco stojí i mycí prostředky. I tak se však používání vytížené myčky ekonomicky vyplatí.
GRAFIKA:
JAKÉ MYČKY JSOU K DOSTÁNÍ?
Čtyřčlenná rodina totiž každý den spotřebuje pro mytí nádobí asi 80 litrů teplé vody a 30 litrů vody studené. Nové myčky si berou v průměru 13 litrů vody a elektrické energie méně než 1 kWh.
Tím je daná zmíněná až šedesátiprocentní úspora. "Častou námitkou při debatách o výhodnosti mytí v myčkách je nutnost zakoupení dražších saponátů, soli a leštidla. Ano, to je pravda. I přesto je podle statistických údajů ruční mytí dražší až o 45 procent," uvádí Bohuslav Komín, mluvčí elektroprodejen Euronics a Proton.
Potřebuji myčku?
Přestože je myčka pomocník užitečný, nevyplatí se každému. Nejefektivněji totiž pracuje jen dokonale naplněná a ten, kdo žije sám, moc nevaří, ji pravděpodobně nevyužije.
Pokud by ji naplňoval pomalu, špinavé nádobí by bylo cítit. Počítejte s tím, že myčka myje nádobí i dvě až tři hodiny, a proto si kvůli ní musíte pořídit dostatek nádobí.
Jak velký přístroj?
Nejběžnější myčky jsou široké 45 nebo 60 centimetrů. "Užší na osm až devět sad nádobí a klasická širší na 12 až 14 sad," vysvětluje Ondřej Fryc z internetového serveru www.bilezbozi.cz. Do užší se vejde jeden nebo maximálně dva hrnce k běžnému drobnějšímu nádobí.
Už tříčlenná rodina, která minimálně jednou denně jí doma připravované teplé jídlo, využije širší myčku. Tu menší totiž bude muset zapínat možná i dvakrát denně. Užší myčka přitom většinou spotřebuje skoro stejné množství vody a energie jako širší.
V obchodech se můžete také setkat s malou stolní myčkou. Ta je vhodná spíše pro kancelářské využití na pár hrnečků a talířů. Větší hrnec či plech se do ní nevejde.
Nejlevnější myčky se dají pořídit už za necelých deset tisíc korun, ale musíte počítat s tím, že půjde většinou o méně renomované značky a také o přístroje, které budou hůře mýt, sušit a zároveň spotřebují více vody a elektrické energie.
Za střední kategorii se považují myčky v ceně od 11 do 17 tisíc korun, při jejich nákupu přes internet můžete běžně ušetřit tři až čtyři tisíce korun. Dražší myčky už většinou nemyjí levněji ani účinněji, nabízejí však některé funkce navíc, které však ne každý využije.
Vestavnou, či volně stojící?
Do již zařízené kuchyně je vhodné zvolit spotřebič volně stojící, případně podstavný - z myčky se jednoduše odmontuje horní deska a přístroj se zasune pod desku linky.
Kdo si zařizuje kuchyň novou, může zvolit myčku vestavnou, dvířka má pak stejná, jako je design linky, že jde o myčku, prozradí jen ovládací panel. Tyto spotřebiče bývají zhruba o jeden až dva tisíce korun dražší než srovnatelné modely volně stojící.
Chcete ušetřit?
Cena je při výběru přístroje zásadní pro většinu lidí, ale u myčky se vyplatí zvažovat ještě několik dalších parametrů. Je to především spotřeba vody a energie - zajímejte se o to, do jaké energetické třídy patří, jak účinně myje a suší. Všechny tyto údaje se jednotlivě označují písmeny, nejlepší je A.
„Hladina hluku nejlepších modelů je nižší než 45 dB, taková myčka už neruší,“ uvádí Ondřej Fryc. Kdo má myčku v kuchyni, kde se jen vaří a nesleduje třeba TV nebo rádio, spokojí se i se 48 nebo 49 decibely.
Jaké funkce navíc mají?
Čím dražší myčka, tím lepší funkce a vnitřní řešení jejího prostoru. Určitě je lepší myčka, kde se dá třeba sklápět horní koš či hýbat se stojánky na talíře podle potřeby.
Pohodlné jsou myčky s automatickým programem, stačí stisknout jedno tlačítko a myčka už sama zvolí vhodný způsob mytí, i když ruční volba programů není o mnoho složitější. Dobré je, když myčka nabízí i krátký třicetiminutový program na málo špinavé nádobí, je rychlý a navíc úsporný.
Zvažte, zda využijete možnost odložení startu myčky až o několik hodin. Důležitá je funkce Aqua stop či Aqua control, která zabraňuje vytečení vody z myčky. Modernější typy mají také elektronicky řízené dávkovače soli, prášku i leštidla s ukazatelem množství.
