"Kvalita vody z veřejných vodovodů je dobrá. Vždyť i váš loňský test ukázal, že balená voda je někdy horší než vodovodní."
* Test však mapoval jen třináct míst v republice. Chcete říct, že kvalita vody ve veřejných vodovodech je bezchybná?
Neříkám přímo bezchybná, ale 99,95 procenta vyrobené pitné vody vyhovuje ve všech důležitých ukazatelích, jako jsou dusičnany, chlorované látky, těžké kovy, pesticidy... Naprosto opačná situace je však u soukromých a obecních studní. Tam asi 70 procent odebraných vzorků nevyhovuje především z mikrobiologického hlediska.
* Podle vás tedy nemáme důvod kupovat si domů balenou vodu?
Pokud vám jde o to, pít kvalitní vodu, nemusíte si kupovat balenou. Když chcete ale pít vodu s bublinkami, tak musíte jít do obchodu nebo si „sodovku“ vyrobit doma.
* Hodně lidí si kupuje vodu, protože jim ta z vodovodu nechutná.
Myslím, že tady funguje placebo efekt. Když vám stále někdo vtlouká do hlavy, že voda z kohoutku je nezdravá a špatná, snadno tomu podlehnete. Je tu ale ještě druhá věc - voda z vodovodu je chlorovaná, tvoří se v ní pachotvorné látky, takže může někomu páchnout.
* Co když to ve vodárně s chlorem přeženou, přece není neškodný?
Chlor sám o sobě v koncentracích, v jakých se vyskytuje v pitné vodě, škodlivý není. Ale reakcí s různými organickými látkami, které jsou ve vodě, z něj mohou vzniknout nežádoucí vedlejší produkty - o těch se ví a také se hlídají. A uhlídají.
* Co když mi přece jen chlorovaná voda nechutná?
Pak si musíte kupovat balenou. Nebo si za několik tisíc koupit aparátek na kohoutek, který chlor odstraní. Ale kdo si myslí, že pitná voda z vodovodu je horší než balená, tak říkám: v žádném případě.
* Když budu pít jen vodu z vodovodu, nebude můj organismus ochuzen o některé látky, které bych do sebe dostala z minerální vody?
Vůbec ne. Voda z vodovodu potřebu minerálů zpravidla pokryje, samozřejmě společně s jinými zdroji ze stravy. Vyhláška pro kvalitu pitné vody uvádí, kolik v ní má být vápníku a hořčíku. A také v ní tyto optimální koncentrace bývají. Třeba vápníku je v pitné vodě vždycky dost, naopak některé stolní vody ho mají málo.
* Voda z vodovodu je tedy podle vás natolik vyvážená, že dodá organismu vše, co potřebuje?
Většinou ano. Každá lokalita je jiná, jsou rozdíly v celkové mineralizaci... Podstatné je, že ve velkých městech kvalita vody odpovídá naší vyhlášce a ta vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace a je v souladu s direktivami Evropské unie.
* Evropské směrnice bývají hodně mírné, aby je mohly splnit všechny státy. Nehledí ta směrnice jen na to, aby nám voda neublížila, zabývá se i tím, aby také prospěla?
Nemyslím, že evropské limity pro pitnou vodu jsou mírné. Tvoří se především podle zdravotních účinků a ne podle technických možností, na jakou kvalitu jsme schopni vodu upravit. Limity navíc připravují hygienici a ti nejlépe vědí, co náš organismus potřebuje.
Vlastně říkají, kolik jednotlivých látek bychom měli do těla vodou dostat a které škodlivé látky by tam naopak být neměly. Jistě, může se stát, že se kvalita vody kvůli nějaké havárii krátkodobě zhorší... Nic není stoprocentní, to však není ani kvalita balených vod.
* Co dusičnany? Představují skutečně takový problém?
Dusičnany jsou problém především podzemních vod, tedy studní. Většina měst je zásobována z povrchových zdrojů a tam tolik dusičnanů není. Přece jen zemědělci tolik nehnojí...
Před takovými patnácti dvaceti lety to bylo horší, někdy měli vodohospodáři co dělat, aby koncentrace dusičnanů nepřesáhla povolených padesát miligramů na litr.
