Je to první zvýšení po deseti letech. Během dvou let by se podle návrhu Senátu měla minimální mzda zvednout o 40 procent. Změnu ještě musí schválit Kongres a podepsat prezident.
Pro návrh se překvapivě vyslovilo 94 senátorů, proti byli jen tři. Republikánským senátorům se totiž povedlo do změny včlenit i daňové zvýhodnění pro malé podniky, které by vyššími limity pro mzdu trpěly nejvíce. Celkem by měly na daních ušetřit 8,3 miliardy dolarů (asi 180 miliard korun). To ale může ještě zkomplikovat schvalovací proces, upozornila agentura AP.
Pokud Demokraté přijmou republikánský záměr ulevit podnikatelům nižšími daněmi, pak by schválení celého balíku nemělo být velkým problémem.
"Senát udělal krok vpřed, který pomůže trhu práce stát se silný a dynamický a zároveň poskytuje příležitost dosáhnout dalšího ekonomického růstu," pochválil senátory President George W. Bush.
Proti postupu Senátu, který má firmám kompenzovat nárůst nákladů na práci nižšími daněni, ale vystoupil šéf největší odborářské organizace v USA John Sweeney. "Lidé, kteřé pracují za minimální mzdu, už na zvýšení čekali příliš dlouho. Je to hanba, že musí čekat ještě déle, a to jen kvůli tomu, že Senát stále trvá na daňových úlevách," sdělil Sweeney.
Schválení nárůstu minimálních mezd má pro Američany jak praktický, tak i symbolický význam. Jednak se dotkne asi deseti milionů lidí, kteří si polepší o nezanedbatelnou částku, ale znamená to i první možný legislativní úspěch demokratů poté, co ovládli Kongres, připomněla agentura AP.
Mzda by se měla zvednout nejprve na 5,85 dolaru, po dvou měsících na 6,55 dolaru za hodinu a nakonec po dalším roce na konečných 7,25 dolaru.
Minimální mzda se na federální úrovni v USA naposledy měnila v roce 1997, některé státy USA se od té doby nicméně samy rozhodly, že ji zvýší, napsala agentura ČTK.
Minimální mzdu musejí dodržovat i čeští zaměstnavatelé. Poslední zvýšení se odehrálo s příchodem nového roku. Limit se zvedl na 8 tisíc korun hrubého měsíčně nebo 48,10 koruny na hodinu.
