Stráský je dalším z těch, kteří byli u toho, když se rodil případ, na jehož konci je po letech sporů devět miliard korun, jež má stát vyplatit soukromé firmě podnikatele Josefa Šťávy za poškození jména.
Exministr Martin Bojar totiž napsal v dopise společníkovi firmy, že Šťávova firma je nedůvěryhodná. A Šťáva se brání. I když se Česko nyní po prohrané arbitráži "odvolalo", je téměř jisté, že budeme muset platit.
Pro mnohé je Stráský druhým hlavním viníkem toho, že nás případ zmařeného obchodu s krevní plazmou přijde tak draze. On totiž podepsal rozhodnutí, že případ nepůjde k soudu, ale k arbitráži. A ta skončila prohrou. Jak se na své rozhodnutí dívá po třinácti letech?
Levnější a rychlejší
"Připadalo mi to nejlevnější. Soudy se táhly dlouho, což se prodraží," říká. A taky si myslel, že to bude nejrychlejší.
"Chtěl jsem tu věc co nejdřív dostat ze stolu. Říkal jsem si: máme se pět let soudit? Ne! Prosoudíme dalších padesát milionů, zatímco takhle to můžeme za sto, dvě stě nebo tři sta milionů spravit dohodou,“ popisuje.
"Strašně jsem se mýlil, protože o tom mluvíme i teď, po třinácti letech, a stále to nekončí. Navíc by mě nikdy nenapadlo, že za jednu větu může člověk získat miliardy. Ten případ byl celý precedent..."
Stráský byl navíc podle svých slov v roce 1995 v situaci, kdy nechtěl dopustit, aby se na citlivém trhu s krví cokoliv zadrhlo.
Náměstek poradil arbitráž
"Řešili jsme totiž, že když si sami neumíme vyrobit krevní plazmu, tak si nesmíme rozhádat cizí firmy, které to umějí a dodávají nám ji. Jinak tím utrpí pacienti. Dnes se to už asi nestává, ale já jsem zažil situace, kdy nemocnice neměly ani plazmu, ani krev."
Proto prý přistoupil na radu svého náměstka, právníka Aleše Dvouletého, jít k arbitráži. "Je jasné, že ten dopis Bojar takto psát neměl, byla to chyba a on to ví. Zároveň oba víme, že to byla prkotina a něčí uražená ješitnost to rozmazala," říká.
Přesto tvrdí, že kdyby přišel Šťáva s nabídkou, že se chce dohodnout na vyplacení stovek milionů odškodného, bral by to.
"Jen abychom to měli z krku. S Bojarem jsem o tom mluvil stokrát, a i když se teď potkáme, třeba na koncertě, tak se o tom bavíme znovu. Straší nás to dodnes a kazí nám to život."
Stráský: Srba byl tlučhuba bez vlivu na kauzu
Podle informací MF DNES do případu zasahoval i Stráského podřízený Karel Srba. Dnes odsouzený za přípravu vraždy novinářky, kterou organizoval coby pracovník ministerstva zahraničí.
Za Stráského byl úředníkem ministerstva zdravotnictví a údajně šel za Šťávou s nabídkou, že mu přiklepnutí odškodného zařídí.
"O tom nic nevím. Ale bylo by mu to podobné. Byl to tlučhuba, který ve skutečnosti na případ Diag Human neměl žádný vliv. Vyhodil jsem ho, ale to proto, že lhal. Ne kvůli plazmě a Šťávovi," říká Stráský.
. jan stráskýV letech 1995 až 1998 ministr zdravotnictví. Kauzu Diag Human na radu svého náměstka Aleše Dvouletého nedal k rozhodování soudu, ale k arbitráži. Tu stát po třinácti letech prohrál a měl by platit devět miliard. Stráský říká, že arbitráž se tehdy zdála být nejrychlejším a také nejlevnějším řešením. |
