Po Fiu, družstevní záložně, chce žádost k České národní bance (ČNB) o bankovní licenci podat dalších šest kampeliček sdružených v Asociaci družstevních záložen (ADZ). Nejdále z nich v tomto směru došlo spořitelní a úvěrní družstvo Unibon.
"Vypracováváme podklady a předpokládáme, že žádost podáme v průběhu prvního pololetí roku 2009," říká předseda představenstva David Rusňák.
Unibon se původně zaměřoval na severomoravské podniky, například uskupení Geofin, jehož součástí je stavební společnost VOKD či Vítkovice. Od transformace si slibuje širší portfolio klientů. "Budujeme celorepublikovou pobočkovou síť tak, abychom naše produkty dokázali nabídnout i drobné klientele,“ říká Rusňák.
Zviditelnění a pestřejší nabídku produktů a služeb vidí za přeměnou na banku také 1. TZ, družstevní záložna, Metropolitní spořitelní družstvo, Peněžní dům, WPB Capital a Moravský peněžní ústav (MPÚ), který se v březnu spojil s Privátním peněžním ústavem.
Mobily přilákaly klienty
Právě MPÚ zaznamenal za poslední čtvrtletí nejdynamičtější růst. V polovině roku měl zhruba 4 800 klientů, kteří si do něj uložili celkem dvě a půl miliardy korun.
Na konci září měl téměř 5 700 členů, kteří ústavu svěřili celkem 3,3 miliardy korun - díky tomu se MPÚ stal kampeličkovým králem, alespoň podle výše vkladů.
Může za to zřejmě jeho agresivní marketingová kampaň, která nabízela za částku 100 000 korun uloženou minimálně na půl roku Nokii zdarma. "Nechal jsem se zlákat na ten mobil. Uložil jsem tam minimální částku a doufám, že do půl roku o své peníze nepřijdu,“ říká Zbyněk Gregora z Prahy.
Podle České národní banky a Asociace záložen se pan Gregora o své peníze bát nemusí. "Družstevní záložny podléhají dohledu ČNB a vklady v kampeličkách jsou pojištěny jako v bankách,“ říká Pavel Palivec z tiskového oddělení centrální banky.
Podle tajemníka ADZ se lidé o své peníze nemusí bát také proto, že záložny nesmějí vlastnit akcie jakýchkoliv společností a nemohly tak být dotčeny finanční krizí. "Dluhopisy sice držet mohou, ale na konci pololetí neměl žádný náš člen jediný cenný papír,“ říká Lukáš Hampl.
Kampeličky podle něj už překonaly krizi 90. let, kdy kvůli špatnému hospodaření firem přišla řada družstevníků o své peníze. "Růstem základního kapitálu z původních 100 000 korun na 35 milionů Kč a přechodem pod dozor ČNB se sektor stal stabilním,“ tvrdí tajemník.
ČNB přeměnu vítá, ministerstvo financí váhá
Přeměnu kampeliček na banky podporuje i centrální banka. "Pokud kampeličky splní požadavky na banku (např. navýšení kapitálu na 500 milionů Kč, pozn. red.), zájem o jejich přeměnu máme. Napomůže to stabilitě finančního trhu,“ říká viceguvernér ČNB Miroslav Singer.
Současné zákony však přetvoření kampeliček na banky nedovolují. Na ministerstvu financí teď leží novela, která by měla změnu právní formy umožnit. Do balíku novel zákonů o bankách se však nakonec nedostala. "Případné změny v procesu přeměny záložen na banky jsou předmětem diskusí. Žádný konkrétní návrh zatím vládě odeslán nebyl,“ vysvětluje lakonicky Zuzana Chocholová z tiskového oddělení ministerstva.
Kampeličky v. banky - v čem se lišíKampeličky: Jsou menší peněžní ústavy založené na členském principu (vkladatel je zároveň vlastníkem). Vznikají spíše na regionální bázi. Jejich klienti jsou hlavně fyzické osoby, dále menší podnikatelé a střední firmy. Kampeličky nabízejí užší škálu produktů, osobnější přístup při jednání s klienty a vyšší úroky (vyšší úroky požadují i od firem). Výše minimálního kapitálu je 35 mil. Kč. Banky: Velké finanční domy poskytující širší škálu služeb celému spektru klientů (lidé, malé, ale i velké firmy). Lidé u nich získají mnohem snáze hypotéky a developeři úvěry. Minimální výše kapitálu je 500 mil. Kč. Co mají společné: vklady klientů jsou pojištěny z 90 % do výše 25 tisíc eur. Vláda nyní navrhuje, aby bylo pojištěno 100 % vkladů do výše 50 000 eur. Pramen: ADZ, ČNB |
