Citigroup získá finanční injekci poté, co důvěru ve firmu oslabil prudký pád jejích akcií. Ztrácely až 60 procent.
Citigroup nebude muset měnit generálního ředitele Vikrama Pandita nebo další vedení podniku, vláda ale bude mít poslední slovo v rozhodování o jejich platech.
"Vláda USA činí touto transakcí opatření nezbytná k posílení finančního systému a ochraně amerických daňových poplatníků a ekonomiky," píše se ve společném prohlášení ministerstva financí, americké centrální banky (Fed) a Federální společnosti pro pojištění vkladů (FDIC).
Chřadnoucí bance Citigroup se rozhodl pomoci také devatenáctý nejbohatší člověk světa, saúdský princ Valíd bin Talál. Princ minulý týden oznámil, že zvýší svůj podíl v bance ze čtyř na pět procent, což ho přijde zhruba na 350 milionů dolarů. - čtěte Saúdský princ navýší podíl v Citigroup
Akcie rostou
Na finanční injekci reagovaly asijské trhy. Ty zpočátku kvůli obavám z dalšího postupu situace oslabovaly, po zprávě z USA se však některé akcie dostaly i do kladných hodnot. Impulz však trhům dlouho nevydržel.
Podobně reagovaly také evropské trhy. Panevropský index FTSEurofirst 300 po osmé hodině ráno klesl o 1,9 procenta na 775,04 bodu. Za celý minulý týden index ztratil 12 procent.
Pražská burza zahájila obchodování růstem o více než dvě procenta, později klesla na necelé jedno procento. Daří se akciím NWR, společnosti Orco a Unipetrolu.
Citigroup, kdysi největší banka v USA, se potýká s tvrdými dopady finanční krize. Za poslední rok je ve ztrátě a od loňského prosince získala 75 miliard z prodejů aktiv a vlastnických podílů. Částka zahrnuje i 25miliardovou injekci od amerického ministerstva financí. Tento týden oznámila i připravované propuštění 52 tisíc lidí po celém světě.
