"Po více než devíti letech jsou veškeré žaloby investorů do Ázerbájdžánu po celém světě jednou provždy ukončeny," prohlásil Kožený, který žije na Bahamách.
Podle Bloombergu, který zprávu zveřejnil, získal Kožený dohodou přístup k milionům dolarů v zablokovaných aktivech. Britský soud dříve zmrazil 177 milionů dolarů z Koženého majetku, napsala agentura.
Podmínky dohody nechtěl Kožený uvést. Odmítl ale, že by měl opět přístup k penězům. "Co se týče mého majetku, tak ten se nijak nezměnil a je zanedbatelný, ale z rodinného hlediska je to lepší," řekl bez bližšího vysvětlení.
Omega žádala podle Koženého trojnásobnou úhradu škody a úroky, celkem za zhruba 200 milionů dolarů. "V podstatě to bylo staženo a čtení před soudem v Londýně plně očišťuje moje jméno. Co se týče investorů, zcela to uzavírá ázerbájdžánskou kauzu," řekl Kožený.
Omega v žalobě z roku 1999 tvrdila, že finančník zpronevěřil z jejích fondů a z fondů dalších společností 180 milionů dolarů, které v roce 1998 vložily do ázerbájdžánské privatizační investice. Kožený jim údajně účtoval 25 dolarů za privatizační kupon ropné firmy Socar, zatímco za něj sám zaplatil 40 centů.
Peníze prý použil na splátku dluhů u ruské Alfa banky a u kyperské společnosti Daventree Ltd., kterou sám zčásti kontroluje. Další miliony použil pro vlastní potřebu. Během doby se podařilo Koženého investorům dosáhnout několika mezinárodních příkazů ke zmrazení jeho majetku, uvedl Bloomberg.
Koženého právníci před soudem konstatovali, že podle britského práva Omega nemohla vést spor, protože její zaměstnanec Clayton Lewis při projednávání Koženého korupční kauzy připustil, že se podílel na podplácení ázerbájdžánských představitelů, a tím učinil Omegu částečně odpovědnou.
Čtvrteční jednání před soudem v Londýně mělo toto jednání prozkoumat, napsal Bloomberg. Místo toho ovšem obě strany předložily dohodu, kterou soud přijal, řekl Kožený.
Na Koženého čekají další soudy
Finančník nadále čelí žalobě před trestním soudem v New Yorku, kde je od roku 2003 viněn z krádeže 180 milionů dolarů, které do ázerbájdžánské akce vložili investoři včetně Omegy a největší světové pojišťovny AIG. V jiné kauze byl spolu se dvěma Američany o dva roky později obviněn ze snahy podplácet ázerbájdžánské představitele.
Korupce zahraničních představitelů je podle amerického práva trestná, Kožený ale tvrdí, že se na něho příslušný zákon jako na cizince nevztahoval. Stejné stanovisko zaujal i bahamský soud, který ho i díky tomu odmítl vydat do USA. Soudní stání před newyorským soudem se má podle Bloombergu konat letos v červnu.
Korupční žaloba proti Koženého spoluobviněným byla v minulých letech v řadě bodů označena za promlčenou. David Pinkerton z pojišťovny AIG byl zcela zbaven obžaloby a proti investoru Frederiku Bourkemu zbývají už jen tři obvinění z původní 27bodové žaloby.
O Koženého vydání požádala Bahamy také Česká republika, kde je stíhán za údajnou zpronevěru majetku za více než 16 miliard korun. Finančník tuto kauzu označuje za politicky motivovanou. Podle jeho dnešního vyjádření zatím bahamské úřady v této věci žádné kroky nepodnikly a není pravděpodobné, že tak učiní dříve, než bude s konečnou platností uzavřena žádost Spojených států. Další odvolací řízení v této věci neočekává dříve než koncem roku.
