Jak se takový krok může projevit v rozpočtu konkrétní obce? "Právě teď tvoříme rozpočet na příští rok, kde například uvažujeme o desetimilionové investici do oprav a nějaké nové výstavby. Pokud by vypadl tento příjem, museli bychom naše plány výrazně omezit," říká Josef Uhlík, starosta čtyřtisícové vesnice Ratíškovice na Hodonínsku.
Že vláda o daňových prázdninách pro podnikatele z řad živnostníků jedná, včera znovu potvrdil mluvčí ministra průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.
"Nepochybně se bude jednat o daň z příjmu z podnikání fyzických osob a samostatně hospodařících zemědělců. O konkrétní částce bude vláda diskutovat," řekl.
Podle informací MF DNES existuje varianta vrácení daní z roku 2007. Jak by v praxi daňové prázdniny probíhaly, není jasné. Jednou z pravděpodobných variant je zápočet – o odpuštěné daně by si podnikatelé snížili odvody v některém z příštích období.
Bartovský obce uklidňuje. "Nesmí dojít k výpadku příjmů obcí, které jsou dle zákona o rozpočtovém určení daní dominantním příjemcem této daně," říká. Není však jasné, jak by jim stát výpadek vynahradil.
Říman pro, Kalousek proti
Návrh na odpuštění daní živnostníkům a dalším osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), který naposledy zazněl v souvislosti s protikrizovými opatřeními z úst premiéra, není ničím novým. Vláda jej má od začátku ve svém programovém prohlášení.
Ministr průmyslu Martin Říman se jej snažil loni oprášit, ale nenašel v koalici podporu.
S úlevami pro jednu skupinu daňových poplatníků zásadně nesouhlasí ministr financí Miroslav Kalousek. "Živnostníkům bych na daních nechtěl odpustit nic," reagoval.
Podle něj jde o deformační opatření podobně jako navrhované šrotovné, které by výrazně prospělo především automobilovému sektoru. "Jak k tomu přijde majitel s. r. o. s desíti zaměstnanci?" argumentuje Kalousek.
Diskuse ve vládě zesílila poté, co vláda s platností od ledna snížila sociální pojištění u zaměstnanců a zaměstnavatelů. "Pro OSVČ a samostatně hospodařící zemědělce totiž toto snížení nebylo tak vstřícné jako pro zaměstnance a zaměstnavatele," uvádí Římanův mluvčí Bartovský.
V rámci národního protikrizového plánu, který připravuje vláda spolu se svou ekonomickou radou (NERV), se mají objevit především opatření, která pomohou udržet zaměstnanost a firmám umožní přežít. Mezi ně patří dočasné slevy na odvodech sociálního pojištění, zrychlení odpisů nebo snaha zpřístupnit firmám úvěry.
Kolik by vláda za protikrizová opatření byla ochotna utratit, zatím nedokáže ministr financí říci. "Je to, jako kdyby si rodina v krizi půjčila tři miliony a pak se rozhodovala, co si za ně koupí," řekl. Podle výpočtů MF DNES by jen několik nejdiskutovanějších opatření přišlo stát na desítky miliard, převážně na příjmové straně.
| Kolik stojí návrhy NERV | |
| Sleva na sociálním pojištění | 18 miliard Kč |
| Nižší zálohy u daně z příjmu firem | 16 miliard Kč (stát. a ob. rozpočty) |
| Rychlejší odpisy | maximálně 13 miliard |
| Daňové prázdniny pro živnostníky | 17 miliard (při 100% odpuštění), z toho 7 miliard z obecních peněz |
| Podpora exportu | zhruba pět miliard |
|
CELKEM |
max. 69 miliard Kč |
