Strana zelených, která do koaliční smlouvy prosadila moratorium na stavbu jaderných bloků, začala svůj postoj zmírňovat už v lednu. Bursíkovo ministerstvo životního prostředí připravilo komentář k energetické státní koncepci. Mělo řadu výhrad, ale proti jádru se přímo nepostavilo. - čtěte Bursíkův úřad kývl na další rozvoj jaderné energetiky
A Bursík dnes v rozhovoru s moderátorem Petrem Šimůnkem připustil, že je ochoten se o jádru bavit. V současnosti se prý zabývá otázkami uskladnění vyhořelého paliva, které jsou pro něj v jaderné energetice zásadní.
Současná forma diskuze o jaderné energie Bursíkovi vadí, je prý zpolitizovaná. "Debata je jen ano, ne. Trochu mi to připomíná náboženství," řekl šéf zelených a ministr pro životní prostředí.
Upozornil, že současná vláda o dostavbě Temelína nerozhodne. Elektrárenský gigant ČEZ totiž zažádal o posudek dostavby ministerstvo životního prostředí teprve v loni v létě. U velkých projektů přitom takový proces trvá většinou několik let.
Na začátku televizní debaty Bursík předpověděl, že telefonicky hlasující diváky o svých výhradách k jádru nepřesvědčí.
"Veřejné mínění v ČR je historicky hodně nakloněno jádru," připustil ministr. Během pořadu pak rozvoj jaderné energie v ČR skutečně podpořilo 86 procent hlasujících.
Jádro není řešení plynové krize, myslí si Bursík
Ministr ale nevidí v dostavbě Temelína či výstavbě nové elektrárny řešení současné plynové krize. Upozornil na to, že vytvoření nového jaderného zdroje je dlouhodobý projekt. "Trvá to osm až dvanáct let," řekl Bursík.
Podle ministra také jaderná energie přímo nesouvisí s plynovou krizí. Jádro sice dodává v ČR 30 procent elektřiny, ale plyn se používá hlavně na vytápění, upozornil Bursík. Dodal, že topení elektřinou je drahé a přechod na něj by přinesl další náklady.
Sám Martin Bursík přitom dlouhodobě prosazuje právě výstavbu elektráren na plyn, které mají menší emise než uhelné. Na narážku moderátora, jestli nepřišel čas od těchto plánů upustit, přímo nereagoval.
Ministr ale zopakoval, že řešením podle něj není vzdát se plynu, ale diverzifikovat jeho přísun. Z Ruska by podle něj mělo proudit maximálně 40 procent zásob. Zbytek by podle něj mohly pokrýt blízkovýchodní a africké zdroje. Česko by také mělo rozšířit zásobníky plynu, řekl Bursík.
Opačný názor má premiér Mirek Topolánek. Podle něj plynová krize ukázala, že EU se pro dosažení energetické bezpečnost neobejde bez jaderných elektráren. - čtěte Bez jádra to nepůjde, říká Topolánek
Podobný názor má například i známý jaderný fyzik František Janouch. Podle něj udělalo Česko chybu, že nestavělo další jaderné zdroje i proto, že elektřina je v době současné ekonomické krize jistý exportní artikl. - čtěte komentář S atomem bychom na tom teď byli lépe
