A tento trend již potvrzuje i zjištění statistiků. Například drůbeže se koncem loňského roku na jihu Moravy chovalo 3,275 milionu, o téměř 780 tisíc méně než na konci předchozího roku.
Jižní Morava, která patřila k největším chovatelům těchto hospodářských zvířat v zemi, se již propadla za Středočeský a Jihočeský kraj.
"Postavili jsme moderní kravín za třináct milionů korun, loni ho dokončili a už je prázdný. Všech 190 dojnic jsme prodali. Některé do Polska, kde se stát o zemědělce stará lépe a živočišná výroba pro ně není ztrátová jako pro nás," uvedl ekonom zemědělského podniku na Hodonínsku, který si nepřál zveřejnit své jméno.
"Chov prasat jsme zrušili loni v prosinci a skot jsme prodali nyní v březnu," dodal ekonom.
Nový kravín je prázdný a o práci přišlo několik ošetřovatelů. "Na živočišné výrobě jsme už dlouho prodělávali a nemělo smysl ji dál držet. Před dvěma lety za litr mléka platili odběratelé dvanáct korun a nyní jen šest, přitom se nedá vyrobit za méně než 9,50 až deset korun," vypočítává. A s prodejen vepřů je to podle něho podobné.
Věnují se rostlinné výrobě
"Drůbež jsme měli ve dvou halách, ale chov jsme již zrušili. Kvůli ceně," říká Kamil Vystavěl, předseda dozorčí rady akciové společnosti Ledeko Letovice. Poukázal na to, že na Blanensku chov rušilo více zemědělských podniků a nyní se věnují jen rostlinné výrobě.
"Měli jsme štěstí, že si haly pronajal soukromník a vzal si i naše zaměstnance. Teď nám však oznámil, že koncem června končí. Neřekl proč, ale myslím, že se mu chov nevyplatil," dodal Vystavěl.
| Chovy na jižní Moravě |
| rok drůbeže vepřů |
| 2008 3,2 milionu 309 tisíc |
| 2007 4 miliony 384 tisíc |
| 2006 4,2 milionu 435 tisíc |
| 2005 4,3 milionu 368 tisíc |
| 2004 4,5 milionu 496 tisíc |
| Zdroj: Český statistický úřad |
Je mimo jiné předsedou představenstva okresní agrární komory Blansko a jak říká, ze současného stavu zemědělství nemá vůbec radost.
"Lidé přijdou do obchodů a vidí plné regály potravin. Jenže většina z nich je přivezená ze zahraničí. Zatímco jiné země myslí na potravinovou soběstačnost, u nás to nikdo neřeší a pak také podle toho naše zemědělství vypadá," posteskl si.
Drůbež ještě nedávno choval i Zdeněk Koubek v Pohořelicích. "Nechal jsem toho, protože jsem šel do důchodu. Sám jsem ho neomezoval, ale vím, že spousta chovatelů ho letos v zimě přerušila, aby snížili náklady," říká.
Pohořelická drůbežárna neosiřela, pronajala si ji společnost Agropol, která v těchto dnech uzavřela fúzi z Agrofertem podnikatele Andreje Babiše.
"I mnoho zdejších zemědělců od chovu upustilo, například Agrospol Hevlín již dělá jen rostlinnou výrobu, Hodonice zrušily chov vepřů už vloni a soukromníci toho také nechávají," říká ředitelka okresní agrární komory Znojmo Yvonne Urbanová.
A podle ní v oblasti ubývá i skotu. "Na počátku devadesátých let bývalo na Znojemsku na 30 tisíc dojnic a nyní jich je necelých šest tisíc," dodala.
Mnoho kravínů a vepřínů je nyní prázdných i na Hodonínsku, oblasti, která má navíc dlouhodobé potíže s vysokou nezaměstnaností. "Nějací zemědělci se objevují v naší evidenci, ale v tomto oboru již pracuje tak málo lidí, že v ní tvoří zanedbatelné procento," uvedl ředitel hodonínského úřadu práce Vladimír Šťáva.
"Na zaměstnanost nemá rušení chovů takový vliv jako v jiných odvětvích. I kvůli tomu, že v zemědělství už pracuje málo lidí. Navíc mladí už dávno práskli do bot a ti, co u něj zůstali, jsou většinou v předdůchodovém věku. I tato situace však není dobrá," podotkl ředitel regionální agrární komory Jaromír Musil. Podle něho není jiné východisko než změna agrární politiky státu.
Zrušení chovu pro vesnici znamená, že několik ošetřovatelů bude bez práce a navíc jí začne za humny chátrat objekt. Například ve Snovídkách na Vyškovsku nechali nedávno zbourat chlévy. Obec nyní jedná se společností, která chce v areálu postavit fotovoltaickou elektrárnu. Jinde se alespoň část prostor využívá jako dílny nebo sklady, většinou však tyto objekty zarůstají kopřivami.
