Na začátku září přitom piloti odmítli Lašákův návrh na třicetiprocentní snížení platu doplněný nabídkou odchodu nejvyššího managementu. Zdůvodnili to souvisícími změnami limitu letové doby, kdy by ve vzduchu zůstávali déle, a to by podle nich mohlo ohrozit bezpečnost.
Konečný podíl, o který si jsou piloti ochotni platy zkrátit, bude záležet i na ostatních částech Novákova "drastického řezu". Jednou z nich bude žádost aerolinek o podporu ze strany státu. Podle Lidových novin chce Novák vládu požádat o tři miliardy korun. Ministr financí Eduard Janota to však v pondělí nepotvrdil. - více o Novákově nabídce čtěte zde
Na první pohled vypadá požadavek logicky: stát – řečeno slovy Gaspara – "zamázne černou díru", která v hospodaření aerolinek vznikla, a slibované drastické škrty zajistí, aby se znovu neotevřela. "Uspořit na straně zaměstnanců nestačí," prohlásil Gaspar.
Ministr financí Eduard Janota však trvá na tom, že vláda peníze nedá, a i kdyby je dát chtěla, nemůže. Finanční injekce aerolinkám by mohla být považována za veřejnou podporu odporující evropskému právu. Už nyní čerpají aerolinky úvěr od státního podniku v likvidaci.
Dva týmy v jedněch aerolinkách
Vláda bude mít na stole také alternativní návrh od dosavadního šéfa Radomíra Lašáka. "Zcela určitě to (Novákův návrh) budeme porovnávat s tím, co předložil prezident společnosti Lašák," řekl ministr Janota. Stávající prezident firmy dříve uvedl, že jeho plán nepočítá se státní pomocí.
Aerolinky teď fakticky vedou dva týmy – původní Lašákovo představenstvo a Novákova krizová dozorčí rada dosazená po odchodu většiny původních členů v září. Pokud se Novákovi podaří dohodnout s odbory na radikálním snížení platů a prosadí svůj plán, otevře se tím prostor pro odchod Lašáka.
Manažer, který nyní vede s odboráři válku, by měl podmínky i k důstojnému odchodu. Stačilo by odkázat na zářijový slib – odchod výměnou za nižší platy pilotů a další úspory. Vyjádření Radomíra Lašáka se nepodařilo získat. Jeho mobilní telefon zvedla asistentka, podle které nebyl k zastižení.
ČSA nyní čerpají dvouapůlmiliardový úvěr od likvidované státní společnosti Osinek. Ekonomové odhadují, že v současné situaci jim peníze vydrží na několik měsíců.
"Lidé se sice trochu vracejí do letadel, ale je třeba počítat s tím, že v průběhu zimy ČSA nějaké peníze potřebovat budou," míní analytik brokerské společnosti Cyrrus Jan Procházka.
O prodeji rozhodne Janota
Aerolinky nedosáhnou na úvěry u komerčních bank, a pokud nepomůže přímo stát, mohly by získat peníze opět od některé ze státních firem. Případně by se mohly ČSA s některým podnikem v majetku státu spojit. Podle informací MF DNES je taková varianta stále ve hře a kromě ziskového Letiště Praha se mluví i o dalších společnostech pod státní kontrolou.
Některé varianty by zřejmě zhatily prodej ČSA. Ministr Janota potvrdil, že přijetí některého z plánů na restrukturalizaci aerolinek se definitivního rozhodnutí o prodeji aerolinek dotkne.
"Bude to východisko pro jednání komise, která doporučí, či nedoporučí vládě akceptovat nabídku pana Šimáněho," řekl včera ministr bez bližšího komentáře.
Konsorcium Unimex – Travel Service, jehož je Jiří Šimáně spolumajitelem, za aerolinky nabídlo miliardu korun. Ovšem pouze pokud bude mít společnost nulové vlastní jmění. V pololetí, kdy vedení aerolinek naposledy výsledky prezentovalo, měla firma zápornou účetní hodnotu asi 700 milionů. Přes slabší zimní sezonu se pravděpodobně ještě sníží. - o jediné nabídce na privatizaci aerolinek čtěte zde
Janota tedy nyní může licitovat, která varianta přijde ministerstvo financí levněji – dotovat prodej firmy soukromému vlastníkovi, nebo její přežití jako fakticky státní podnik. I kdyby rozhodnutí o prodeji padlo ještě v říjnu, konsorcium firmu nepřevezme hned.
"Jedna věc je rozhodnutí o vítězi privatizace a druhou věcí je skutečné převzetí firmy, což může být po splnění všech podmínek legislativních, ale i ve vztahu k souhlasu Evropské komise a příslušných orgánů duben, květen příštího roku," nastínil Janota.
