Česko se kvůli hrozbám chystá otestovat, jak by podniky obstály v případě, že by se opět v Rusku uzavřely kohouty. Prozatím vláda vydala vyhlášku o stavech nouze v plynárenství, která určuje pravidla, jak budou velcí odběratelé postupovat ve stavu nouze. Situace by se měla co nejméně dotknout zásobování domácností a obyvatelstva teplem.
"V průběhu listopadu budeme dělat takové štábní cvičení, nebudeme ale vypínat plyn, budeme zkoušet všechny složky, zda umíme takových opatření využít. Je pochopitelné, že musíme udělat kontrolu dopadů do kritické infrastruktury jako jsou školy, nemocnice a další organizace," sdělil na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský.
"Půjde o simulaci reakcí na stav nouze. Cílem je prověřit stávající komunikační kanály a koordinační mechanismy mezi státní správou (MPO, Energetický regulační úřad) a plynárenskými distribučními společnostmi. Jakmile budeme mít další detaily, budeme veřejnost a média informovat," vysvětluje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.
Odborníci i politici si myslí, že výpadky, které zemi sužovaly také minulý rok v zimě, by se mohly opakovat. Ministři proto vypracovali zprávu o připravenosti ČR na plynovou krizi. "Dopady na podniky a obyvatelstvo by mohly být postupně poměrně významné. Vývoj mezinárodní situace bych si nedovolil podcenit, protože jinak by příprava takových dokumentů nedávala smysl," řekl po jednání vlády premiér Jan Fischer. - více čtěte o zimní plynové krizi
Zpráva varovala, že by v nejhorším případě mohlo být bez tepla až 3,5 milionu domácností, odpojování od plynu by postupně čekalo velké i malé firmy a nakonec možná i školy a nemocnice.
Scénář, který vypracoval ministr zahraničí jan Kohout, průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský a vnitra Martin Pecina, uvádí, že Česko vydrží bez plynu z Ruska měsíc, pokud ale teploty klesnou pod minus 10 stupňů Celsia, zkrátí se tato doba na čtrnáct dní.
