Důvodem takového obrovského zájmu byl velmi vysoký výnos: řecká vláda přistoupila na roční úrok přesahující 5,8 procenta. Pro srovnání: české státní dluhopisy s pětiletou splatností se aktuálně obchodují s výnosem okolo 3,3 procenta ročně.
Řecko letos musí sehnat 53 miliard eur (téměř 1 400 miliard korun) na krytí nového dluhu i úroky z toho starého. Včerejší mastný úrok znamená, že se splácení dluhů daňovým poplatníkům velmi prodraží.
Vládním socialistům, kteří vyhráli volby loni na podzim, však nic jiného nezbývalo. Řecko čelí mezinárodní krizi důvěry kvůli léta se kupícím dluhům a falšování národních statistik. Aktuální díra ve státním rozpočtu představuje téměř třináct procent ročního výkonu ekonomiky (HDP) a celkový státní dluh představuje už 120 procent HDP.
Premiér Geórgios Papandréou se nyní snaží prosadit úsporný balíček, který by schodek snížil do roku 2012 pod tři procenta HDP. Státní zaměstnance čeká snižování platů, zemědělci přijdou o část dotací, sociálně slabí o některé dávky a všichni pracující budou platit víc na daních. "Uděláme, cokoliv bude třeba," uvedl řecký premiér v televizi.
Včerejší prodej dluhopisů mu koupí čas na vyjednávání s tradičně odbojnými zemědělci a státními zaměstnanci. Jiné zadlužené či slabé země s eurem či bez něj dostali Řekové naopak pod větší tlak.
Aktuálně se to týká Portugalska, léta nejpomaleji rostoucí ekonomiky v Unii, a Británie. Britové patří podle měřítek kombinujících státní a soukromý dluh (tedy včetně domácností, firem a bank) k nejzadluženějším státům světa. Kvůli záchraně finančního sektoru jejich zadlužení roste vůbec nejrychleji v Evropě. Navíc je stejně jako Česko čekají parlamentní volby, což je pro politiky nejhorší doba říkat nepříjemné věci.
Úřadující labouristický premiér Gordon Brown včera odmítl snižování státních výdajů, protože by tím ohrozil obnovu ekonomiky. "Utratíme jen na úrocích víc peněz než za téměř všechny ostatní položky. A stačí se podívat na Řecko, co se v takovém případě stane," kontroval jeho konzervativní oponent David Cameron.
