Že se Mittal odvolal, potvrdila iDNES.cz mluvčí Krajského soudu v Ostravě. "19. února 2010 bylo ve věci neplatnost rozhodnutí valné hromady společnosti ArcelorMittal Ostrava podáno odvolání," uvedla Barbara Plchotová.
Sporem se tak nyní bude zabývat Vrchní soud v Olomouci.
Ostravský krajský soud před měsícem zrušil část usnesení loňské valné hromady firmy, která rozhodla o převedení zisku na účet nerozděleného zisku z minulých let a nevyplacení dividend.
Podle soudu byly na loňské červnové valné hromadě porušeny formální náležitosti obchodního zákoníku a stanovy firmy. Představenstvo mělo konkrétně zdůvodnit, proč nechce zisk rozdělit. Mělo také odpovídat na dotazy akcionářů v této věci. (viz předchozí článek)
Firma ArcelorMittal Ostrava má mít v současné době na svých účtech nerozděleného zisku podle zástupce minoritních akcionářů Jiřího Psoty zhruba 40 miliard korun. Psota tvrdí, že téměř 25 miliard korun majoritní vlastník huti poskytl za mimořádně výhodných podmínek jako půjčky svým dalším společnostem ve skupině.
Drobní akcionáři připravují strategii proti vytěsnění
Minoritní akcionáři si již stěžovali na postup majoritního akcionáře, který podle nich poškozuje jejich zájmy, u českého premiéra, u Evropské komise v Bruselu nebo u Burzy cenných papírů v Lucembursku. Naposledy se obrátili se svou stížností k vedení newyorské burzy cenných papírů NYSE a americké komisi pro cenné papíry SEC.
ArcelorMittal Ostrava patří do ocelářské skupiny ArcelorMittal, kterou ovládá indický miliardář Lakshmi N. Mittal. Nedávno majoritní vlastník dokončil obchod s finanční skupinou PPF.
Od ní získal téměř čtrnáctiprocentní akciový podíl ostravské hutní firmy za 6,8 miliardy korun a drží tak ve firmě 96,4 procenta. Drobným akcionářům zbyla necelá čtyři procenta a majoritní akcionář je tak může nyní vyvlastnit. Hutě o tom už uvažují. (viz článek ArcelorMittal Ostrava má volnou cestu k vytěsnění minoritních akcionářů)
Zástupce minoritních akcionářů Psota dnes v prohlášení uvedl, že jejich prioritou je další setrvání ve společnosti. "To za předpokladu, že nám bude umožněno participovat na hospodářských výsledcích firmy ve stejné míře jako majoritnímu akcionáři, který na základě svého rozhodujícího vlivu ve firmě měl a má možnost nerozdělené zisky minulých libovolně využívat," uvedl Psota.
Z možného průběhu vytěsnění mají podle něho malí akcionáři obavy. V případě, že by je chtěl majoritní vlastník vytěsnit, budou požadovat cenu za akcii v rozmezí od sedmi do deseti tisíc korun. Pokud nebude jejich požadavek splněn, jsou připraveni se obrátit znovu na soud.
