Celý plán počítá, že do roku 2014 se dostaví nebo začnou stavět silnice a železnice za zhruba 280 miliard korun. "Je to první verze materiálu, o kterém se povedou ještě jistě velké diskuse. I přes škrty ve výdajích a navýšení příjmů ale chybí stále třicet až čtyřicet miliard korun," řekl MF DNES Bárta.
Materiál už prošel poradou ekonomických ministrů a půjde v příštích dnech do vlády. Dá se čekat, že se ještě bude měnit. Jde navíc o plán s často hodně hrubými odhady nákladů na stavby. Realita se pak může značně lišit, ať už směrem nahoru, nebo dolů.
Stát bude ročně na dopravu platit 33 miliard korun, zbytek přijde z evropských fondů a úvěru od Evropské investiční banky.
Méně peněz na železnice
Kvůli novým plánům bude muset Bárta jet i do Bruselu. Chce totiž vzít zhruba devět miliard z rozpočtu na železniční stavby, na které přispěje Brusel, a nalít je do silnic. Poměr peněz na železnice a silnice by se tak dostal zhruba půl na půl.
Kam půjdou penízeSilnice Obchvaty Líbeznice, Chrudim, Javorník, Příbor, Znojmo Železnice Poznámka: Jde o návrh, pramen: ministerstvo dopravy |
Seznam staveb je sice proškrtaný, přesto v něm zůstanou základní silniční i železniční stavby. Některé úseky však musí ustoupit. Například stát nebude opravovat trať z Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovic nebo šumavskou lokálku z Českých Budějovic do Volar.
U silnic nejsou škrty až tak velké, ale řada staveb se začne stavět v úsporných verzích. Například plánované úseky rychlostní silnice R6 z Prahy do Karlových Varů nebo R55 mezi Otrokovicemi a Hodonínem se budou stavět pouze okolo obcí a měst jako obchvaty. "Je potřeba je stavět, zavázali jsme se ke snížení zatížení obyvatel měst a obcí mikročásticemi z automobilové dopravy," dodal Moos.
Počítá se například i se silnicí kolem Chrudimi, několikrát zastavenou. Naopak se nebude pokračovat s rychlostní silnicí R4 mezi Skalkou a Miroticemi.
Velké škrty čekají i Ředitelství vodních cest. Bárta chce postavit jen jez u Děčína, naopak nepočítá s dalším zvedáním mostů na Labi až do Pardubic. Smůlu mají i majitelé loděk, kteří doufali, že by se dostali po Vltavě z Prahy až do Českých Budějovic pomocí speciálních výtahů na přehradách vltavské kaskády – ministerstvo s nimi nepočítá.
Státu mají se silnicemi pomoci také soukromníci v rámci projektů PPP. Bárta chce dát do jednoho balíku stavbu čtyř dálnic a rychlostních silnic za zhruba desítky miliard korun, které by postavily a hlavně zaplatily soukromé firmy (viz mapka). Ty by pak provozovaly dálnice a vybíraly samy peníze od řidičů. Otázkou zůstává, zda se o takový projekt najde zájemce, protože je příliš riskantní. Podobně to zkoušeli politici už v Maďarsku, ale nakonec od toho ustoupili.
Zdražení mýta na obzoru
Podle Ondřeje Zaorala z ČSOB, který se PPP projekty zabývá, jsou perspektivní pro soukromé investory určitě opravy dálnice D1 a Pražský okruh. "Ze současného výnosu mýta a dálničních známek lze financovat PPP projekt v délce 25 let a objemu zhruba 95 miliard," tvrdí Zaoral.
Menšímu omezování staveb mají pomoci i větší příjmy dopravního rozpočtu. Stát chystá například velké zdražení mýta, ale konkrétní výši zatím Bárta nechce uvést. "Máme v záloze ještě řadu zajímavých příjmových bonbonků," říká neurčitě ministr dopravy.
I tak peníze nestačí: Bárta musí zejména ministra financí Miroslava Kalouska přesvědčit, aby našel v rozpočtu na další roky dohromady třicet až čtyřicet miliard korun na dopravní stavby.
